Výzkum veřejného mínění
11.4.2022
Součástí správného cílení na společnost je nezbytné prozkoumat stávající situaci. Proto jsme chtěli zjistit, jak se oproti roku 2020 změnilo mínění veřejnosti o zemědělství jako takovém, jak vidí zemědělce, jejich péči o krajinu a hospodářská zvířata, jaká témata vnímají jako kritická
a jak by chtěli respondenti situaci změnit.
A jaké byly výsledky z tohoto průzkumu realizovaného v období 7. – 13.12.2021? K otázkám zemědělství se vyjádřilo celkem 507 respondentů ve věku od 18 do 65 let. A jaké byly závěry dotazníkového šetření?
Image českého zemědělství je v čase stabilní. I v roce 2021 jej lidé celkově vnímají pozitivně. České zemědělství je obecně spojováno zejména s produkcí kvalitních potravin. Oproti roku 2020 však mírně poklesl podíl lidí, kteří si to myslí.
Negativní asociace s českým zemědělstvím pak vychází zejména z oblastí vysokého vývozu potravin do zahraničí, nízké diverzity rostlin a dotací. V roce 2021 si lidé mnohem více všímali tématu dotací a nesoběstačnosti Českého zemědělství.
Za nejzávažnější problémy, kterým by se české zemědělství mělo věnovat, lidé považují především plýtvání a vyhazování potravin, úbytek zemědělské půdy, sucho a zbytečné přepravování potravin, které lze vyprodukovat v regionu.
Způsob nákupu se v populaci meziročně taktéž nezměnil. I nadále při výběru potravin lidé hledí především na datum spotřeby, předchozí zkušenost s potravinou a její cenu. 68 % populace se alespoň u vybraných potravin taktéž zajímá o jejich původ.
Jak lidé vnímají české zemědělství? České zemědělství je celkově vnímáno pozitivně. Přestože většina lidí stále považuje zemědělství v ČR jako oblast, která produkuje kvalitní potraviny, oproti minulému vidíme pokles v počtu lidí, kteří s tímto výrokem souhlasí. Jaká jsou pozitiva českého zemědělství? I nadále je spontánně nejčastěji zmiňována především kvalita vyprodukovaných potravin a produktů v českém zemědělství, a také to, že se jedná o české potraviny. Co negativního respondenti vnímají na českém zemědělství? Negativně je na českém zemědělství vnímán vysoký dovoz potravin a potřeba dotací. Oproti roku 2020, lidé téma dotací zmiňují častěji. Zajímalo nás také, jak je to s podporou dětí při výběru kariéry v zemědělství? Většina rodičů by své děti podporovala ve volbě kariéry v zemědělství. Podpora výběru takové kariéry vychází přitom zejména z toho, že rodiče obecně podporují své děti v jejich rozhodnutích. Ti, kteří by své děti nepodpořily, argumentují nejčastěji obavami ohledně fyzické náročnosti či perspektivy takové práce. Kam podle respondentů české zemědělství směřuje? Do budoucna lidé neočekávají, že by se měla situace v zemědělství výrazně měnit. Stát by se měl zaměřit především na udržování vody v krajině, pěstování více různých druhů rostlin, podporu malých zemědělců a na vyšší potravinovou soběstačnost. Které problémy českého zemědělství považují respondenti za aktuální? Jako nejzávažnější problémy v zemědělství hodnotí lidé plýtvání a vyhazování potravin, úbytek zemědělské půdy, zbytečnou přepravu potravin a sucho. To jsou taktéž oblasti, o které se lidé zajímají nejvíce. Meziročně vzrostl i zájem o vyšší náklady na podnikání v zemědělství. Naopak za méně závažné pak lidé vnímají nedostatečné informace o potravinách na obalu, zastropování dotací či přemnožení hrabošů. Zájem o problematiku přemnožení hrabošů taktéž meziročně klesl. A jaký byl názor respondentů na státní podporu zemědělství? Velké zemědělské firmy jsou státem dostatečně podporovány podle více než dvou třetin populace. Naopak o nedostatečné podpoře ze strany státu vůči malým zemědělským firmám je přesvědčeno 62 % populace. Pokud jde o frekvenci konzumace potravin, nejčastěji lidé konzumují mléko a mléčné výrobky, ovoce a zeleninu. Více než třetina populace tyto potraviny konzumuje každý den. Nejméně často lidé jí hovězí maso, sladkovodní ryby, mořské ryby nebo tvrdý alkohol. Výzkum se zabýval i otázkou nakupování. Jak často lidé konzumují potraviny a jaké? V poslední 14 dnech lidé nakupovali v prosinci nejvíce to, co pravidelně konzumují, tedy ovoce, mléko a mléčné výrobky a také zeleninu. Nejméně často lidé nakupovali sladkovodní i mořské ryby, tvrdý alkohol nebo instantní potraviny. Při výběru potravin jsou pro lidi nejdůležitější následující faktory: datum spotřeby, zkušenost s potravinou a cena. Naopak nejméně je pak zajímá, zda je výrobek BIO či EKO. O původ potravin se zajímá 68 % populace, čtvrtina populace se o to zajímá vždy při jejich nákupu. Většina lidí preferuje české potraviny před zahraničními. Více než polovina populace odebírá potraviny od lokálních zemědělců. Výstup dotazníkového šetření přikládáme v příloze.
