Začarovaný kruh českého zemědělství

Před českým zemědělstvím stojí do budoucna mnohé výzvy. Jedním z nejpalčivějších problémů zemědělství je stárnutí pracovní síly. Statistiky jsou neúprosné: podíl zemědělců nad 65 let dosahuje 26,8 %, zatímco mladých farmářů do 40 let je pouze 10,2 %. Odcházející generaci tak nemáme kým nahradit a vstupu mladých lidí do oboru brání mnohé nepřekonatelné překážky. Jaké to jsou?

Mladí lidé už nemají přístup k (další) půdě. Půdy je jen omezené množství a nebude už přibývat, spíše naopak. Průměrná cena půdy dosáhla 343 725 Kč/ha a 70 % půdy je v nájmu, což znemožňuje dlouhodobé investice. Dalším problémem jsou i velké farmy (nad 50 hektarů), které obhospodařují 92,7 % veškeré půdy, takže tím menší rodinné farmy vytlačují. Mladou generaci odrazuje také neúměrná byrokracie, složité dotační procesy a vysoké počáteční náklady na začátku jejich podnikání.

Pracovní síla, wellbeing a nové regulace

Nedostatek domácích pracovníků vede k masivní závislosti na pracovní síle ze třetích zemí. Na konci roku 2024 v Česku působilo odhadem 448 000 zahraničních pracovníků (dvě třetiny nově příchozích pobírají hrubou mzdu do 25 000 Kč).

Nově se do popředí dostává téma wellbeingu (pracovní pohody), které přesahuje tradiční BOZP a zaměřuje se i na duševní a sociální zdraví. Právě v této oblasti má české zemědělství obrovské rezervy. Průměrná mzda v sektoru je přibližně 22 600 Kč, což je méně než polovina celostátního průměru. Spolu s vysokou psychickou zátěží, kterou zažívá až 62 % populace, to vytváří neudržitelné pracovní prostředí. S tím souvisí i nová sociální podmíněnost, která váže dotace na dodržování pracovního práva, přičemž při porušení hrozí krácení podpor o 3 až 40 %.

Budoucnost v technologiích a krize vzdělávání

Řešením mnoha problémů je Zemědělství 4.0, tedy jeho modernizace a digitalizace. Expertní analýza ukázala, že ideálním scénářem je kombinace veřejné regulace a distribuovaného datového systému, který by zajistil spravedlivý přístup k technologiím všem farmářům.

Tato vize však naráží na realitu vzdělávacího systému. Průzkumy odhalily hlubokou propast mezi školou a praxí. Na straně jedné volají zaměstnavatelé po absolventech s praktickými dovednostmi (nejžádanější jsou Opraváři zemědělských strojů a Zemědělci-farmáři), ale zároveň jim chybí personál, který by se žákům na praxi věnoval. Na straně druhé se žáci naopak cítí nepřipravení. Jen 43 % z nich se na konci studia cítí plně připraveno na práci, téměř třetina si stěžuje na nedostatek praxe a 29 % nemá žádné zkušenosti s moderními technologiemi. Jako hlavní důvody, proč nechtějí v oboru zůstat, uvádějí nízké platy a malou společenskou prestiž.

Závěr: Prolomit začarovaný kruh

Jednotlivé problémy tvoří začarovaný kruh: stárnutí a bariéry pro mladé vedou k nedostatku domácí pracovní síly, což zvyšuje tlak na zahraniční pracovníky a jejich wellbeing. Řešení v podobě modernizace naráží na nedostatek digitálních dovedností, které vzdělávací systém negeneruje, což dále snižuje atraktivitu oboru pro mladé.

Úspěšná budoucnost českého zemědělství závisí na schopnosti propojit politickou vůli, technologické inovace a reformu vzdělávání s důrazem na lidský kapitál. Zazněla strategická doporučení, jako je urychlení reforem přístupu k půdě (např. zřízení pozemkových bank), zjednodušení byrokracie, modernizace školních osnov s masivním posílením praxe a aktivní zlepšování pracovních podmínek a wellbeingu v sektoru. Cílem musí být moderní, udržitelný, a především atraktivní obor, který dokáže přilákat a udržet novou generaci farmářů.

***

Připravil: Tomáš Gago