Zemědělci přerušují protesty

Krizový štáb Agrární komory České republiky a Zemědělského
svazu České republiky rozhodl o odložení protestních jízd zemědělské techniky, které byly
ohlášené na dnešní den. Série protestů má upozornit na nespokojenost produkčních
zemědělců s rozhodováním politiků o budoucí podobě Národního strategického plánu
Společné zemědělské politiky 2023-2027 bez projednání se zástupci všech zemědělců.
„Ozvali se nám z kanceláře premiéra Petra Fialy s nabídkou schůzky. Proto jsme se rozhodli
ohlášenou protestní jízdu zatím odložit, abychom panu premiérovi dali prostor k jednání,“ říká
předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. „Od počátku bylo cílem protestů oslovit
politiky a mít možnost jim vysvětlit, že při svém rozhodování vycházejí z mylných podkladů a
informací. Neodvoláváme protestní pohotovost, ale vytváříme prostor pro jednání,“ doplňuje
prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
V závěru roku získali zástupci obou hlavních zemědělských organizací, jejichž členové vyrábějí
80 procent českých potravin, neoficiální informace, že nová vláda chystá významné změny v
Národním strategickém plánu Společné zemědělské politiky 2023-2027. Po neúspěšných
žádostech o jednání s předsedy pětikoalice svolaly Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR
demonstraci před sídlem Úřad vlády České republiky ve Strakově akademii v první polovině
ledna a vyzvaly zemědělce k dalším protestním akcím.
Vláda přesto rozhodla o zvýšení redistributivní platby, tedy platby na první hektary, z původně
plánovaných 10 procent na 23 procent. To znamená, že podniky nad 150 hektarů přijdou o
část podpor, jejichž sazba bude klesat s rostoucí velikostí. Nejvíce to ovlivní podniky, které
provozují náročnější činnosti, jako je produkce masa, masných výrobků, mléka nebo pěstování
ovoce, zeleniny, brambor či chmele. Na druhé straně vyšší platba na první hektary není
podmíněna jakýmikoliv podmínkami. Tato opatření výrazně znevýhodňují zemědělce všech
velikostí, různých právních forem a odlišného výrobního zaměření. Obavy z tohoto
znevýhodnění se potvrdily po zveřejnění dotační kalkulačky Ministerstva zemědělství, podle
které budou oproti současnosti kráceni všichni zemědělci s výměrou nad 400 hektarů a přijdou
dohromady o miliardy korun.