Úvodní stránka > Aktuality

Zemědělství 4.0: Budoucnost na dosah

2.7.2025

Představte si zemědělství, které není jen o tvrdé práci na poli, ale o chytrých technologiích, datech a udržitelnosti. Vítejte ve světě Zemědělství 4.0, neboli precizního či chytrého zemědělství! Nejde o žádnou vzdálenou sci-fi, ale o realitu, která se rychle stává součástí našich životů. Cílem je optimalizovat hospodaření s půdou, vodou, hnojivy a pesticidy tak, abychom z přírody získali maximum a zároveň ji chránili. Abychom lépe porozuměli budoucím směrům tohoto vývoje, provedli jsme rozsáhlou foresight analýzu formou odborných seminářů a řízených diskusí s experty ze zemědělského i jiných sektorů sektorů.  

Proč tato transformace?

Naše planeta čelí obrovským výzvám. Lidí na Zemi přibývá, a s tím roste i poptávka po potravinách. Zároveň se potýkáme s dopady klimatických změn, jako jsou sucha nebo povodně, a ubývá nám zemědělské půdy kvůli rozrůstajícím se městům. Digitalizované zemědělství může být na tyto výzvy částečnou odpovědí. Pomocí pokročilých technologií můžeme hospodařit efektivněji, šetrněji a s menším dopadem na životní prostředí. Navíc Evropská unie, prostřednictvím iniciativ jako Green Deal, aktivně podporuje digitalizaci v zemědělství, takže i tyto tlaky podporují takovéto uvažování.

Co všechno tato transformace obnáší?

Je to celý arzenál chytrých nástrojů:

  • Velká data a analýzy: Sběr a vyhodnocení obrovského množství informací ze senzorů, satelitů a dronů. Díky nim farmáři vědí přesně, co jejich pole potřebují.
  • Precizní zemědělství: Omezení plošného hnojení. Díky GPS a dálkovým senzorům se hnojiva a pesticidy aplikují přesně tam, kde jsou potřeba, což šetří peníze i přírodu.
  • Drony a roboti: Létající pomocníci monitorují plodiny z výšky, zatímco roboti umí sázet, sklízet nebo odplevelovat. To snižuje potřebu lidské práce a zvyšuje přesnost.
  • Internet věcí (IoT): Senzory v půdě, na rostlinách nebo ve stájích sbírají data v reálném čase a posílají je farmářům přímo do mobilu.
  • Umělá inteligence (AI): Mozek celého systému. AI analyzuje data, předpovídá výnosy, optimalizuje zavlažování a pomáhá farmářům činit ta nejlepší rozhodnutí.
  • Cloudové technologie: Umožňují ukládat a sdílet obrovské objemy dat, což podporuje spolupráci a inovace.

Iniciativy, které formují budoucnost

Budoucnost Zemědělství 4.0 není ponechána náhodě. Existují velké evropské iniciativy, které se snaží nastavit pravidla a podpořit rozvoj:

  • DataSpaces – Datové prostory: Představte si bezpečné digitální platformy, kde si farmáři, vědci a firmy mohou bezpečně vyměňovat data. To pomůže optimalizovat zdroje, podpořit udržitelnost a stimulovat vývoj nových technologií.
  • DestinE – Digitální dvojče Země: Ambiciózní projekt Evropské unie, který vytváří detailní simulace celé planety. I když je to širší iniciativa, její výstupy, jako jsou přesnější předpovědi počasí a klimatických změn, budou pro zemědělství nesmírně cenné.

Scénáře budoucího vývoje?

Odborníci analyzovali tři možné scénáře vývoje Zemědělství 4.0, které se liší v tom, kdo bude mít kontrolu nad daty a technologiemi:

  1. Scénář 1: Omezený pokrok a kontrola dat korporacemi.
    • Popis: Digitalizace se sice děje, ale hlavní data a technologie ovládají velké nadnárodní korporace (výrobci strojů, osiv, chemikálií). Farmáři jsou na nich závislí, interoperabilita je omezená.
    • Dopady: Zemědělství zůstává závislé na tradičních metodách, inovace jsou pomalé. Farmáři ztrácejí autonomii, hrozí manipulace s cenami a omezení konkurence. Malé farmy mají problém s drahými technologiemi.
    • Pravděpodobnost pro ČR: Vysoká. Současný vývoj naznačuje, že velké společnosti si udrží významnou kontrolu.
  2. Scénář 2: Postupná integrace a kontrola veřejným sektorem.
    • Popis: Technologie se zavádějí postupně, data jsou harmonizována a do regulace se aktivně zapojuje veřejný sektor. Data se lépe sdílejí mezi farmáři a státními institucemi.
    • Dopady: Zvyšuje se efektivita a rozvíjí se precizní zemědělství. Praxe jsou udržitelnější. Existuje však riziko byrokratické zátěže a pomalé reakce státu na technologické změny.
    • Pravděpodobnost pro ČR: Pravděpodobná. Už existují státní iniciativy na podporu digitalizace, i když s byrokratickými překážkami.
  3. Scénář 3: Plná transformace s distribuovaným systémem.
    • Popis: Data jsou plně interoperabilní, harmonizovaná a široce dostupná prostřednictvím decentralizovaného systému. Farmáři mají plnou autonomii a rozhodují na základě pokročilých datových analýz.
    • Dopady: Maximální efektivita díky autonomním strojům a prediktivní analytice. Zemědělství je flexibilní a udržitelné.
    • Pravděpodobnost pro ČR: Nízká v krátkodobém horizontu (minimálně 10 let). Vyžaduje vysoké investice a překonání technologické závislosti.

 

Kombinace scénářů: Jak to vypadá s ČR?

Podle analýzy je Česká republika momentálně nejblíže Scénáři 2. Nicméně, nejpravděpodobnější vývoj je kombinace Scénáře 1 a Scénáře 2. To znamená, že digitalizace bude pokračovat, ale velké nadnárodní společnosti si udrží významnou kontrolu nad klíčovými daty a technologiemi. Stát se sice bude snažit posílit regulaci a podpořit otevřenější sdílení dat, ale bude se pohybovat v napětí mezi veřejným a soukromým sektorem.

Ideální cesta vpřed: Kombinace Scénáře 2 a 3

Nejvhodnější by však byla kombinace Scénáře 2 (Postupná integrace a kontrola veřejným sektorem)Scénáře 3 (Plná transformace s distribuovaným systémem). Tento model by znamenal:

  • Regulovanou digitalizaci s distribuovaným systémem: Stát by zajistil férové podmínky a ochranu dat, zatímco decentralizovaný systém by umožnil větší flexibilitu a inovace pro farmáře.
  • Zvýšení efektivity a udržitelnosti: Precizní zemědělství by se stalo standardem, což by vedlo k menší spotřebě vody, pesticidů a hnojiv.
  • Nižší administrativní zátěž: Automatizace procesů by usnadnila práci farmářům.
  • Omezení monopolizace: Vytvoření distribuované datové infrastruktury by zabránilo dominanci velkých korporací.
  • Větší podpora inovací: Přístup k otevřeným platformám by podpořil vývoj nových řešení.

Doporučení pro budoucnost:

Abychom tuto transformaci zvládli, je potřeba se zaměřit na několik klíčových oblastí:

  1. Rozvoj zemědělského sektoru:
    • Posílit roli farmářů v přístupu k datům: Podporovat otevřené datové platformy.
    • Snížit závislost na korporacích: Podporovat místní výzkum a nekomerční doporučení.
    • Regulovat monopolizaci trhu: Zavést pravidla pro sdílení dat.
    • Podpora menších podniků: Dotace a pobídky pro digitalizaci malých a středních farem.
    • Snížit administrativní zátěž: Digitalizovat státní správu.
  2. Zaměstnanost a dovednosti:
    • Podpora mladých farmářů: Speciální programy a dotace pro začínající farmáře.
    • Diverzifikace pracovních pozic: Potřebujeme agrotechnology a datové analytiky.
    • Zlepšení pracovních podmínek: Vyšší mzdy a lepší sociální ochrana.
    • Zvýšení technologické kvalifikace: Školení v oblasti AI, robotiky a analýzy dat.
    • Rekvalifikace: Podpora pro tradiční farmáře, aby si osvojili nové technologie.
  3. Vzdělávání:
    • Udržení tradičních dovedností: Zachovat know-how v chovu a pěstování.
    • Začlenění technologií do výuky: Precizní zemědělství, robotika a AI do osnov škol.
    • Praktické vzdělávání: Více stáží a učňovských programů přímo na digitálních farmách.
    • Podpora STEM oborů: Rozšíření studijních programů zaměřených na data science a autonomní technologie v zemědělství.
    • Celoživotní vzdělávání: Kurzy pro aktivní farmáře, aby drželi krok s novinkami.

Rizika na cestě:

Přechod k Zemědělství 4.0 není bez překážek. Čelíme vysokým investičním nákladům, byrokratickým bariérám, nedostatečné připravenosti farmářů, kybernetickým hrozbám a riziku monopolizace trhu. Důležitá je také stabilní dlouhodobá finanční podpora.

Závěr: Budoucnost je digitální

Zemědělství 4.0 je pro Českou republiku obrovskou příležitostí. Abychom ji plně využili, potřebujeme strategický přístup, investice do technologií a vzdělávání, a především úzkou spolupráci všech zúčastněných stran. Realizace ideálního scénáře, který kombinuje silnou veřejnou regulaci s flexibilitou distribuovaných systémů, může zajistit konkurenceschopné a odolné zemědělství pro 21. století.

***

Připravil: Tomáš Gago


Váš komentář se ukládá. Prosím počkejte...

CZ EN