Úvodní stránka > Aktuality

Změna dotací se negativně dotkne asi 2000 podniků

6.9.2022

Podle studie, kterou si nechal zpracovat Zemědělský svaz ČR ve spolupráci s Agrární komorou ČR u poradenské společnosti KPMG, budou mít plánované změny vládní dotační politiky negativní dopad na přibližně 2000 zemědělských podniků. V krátkém až střednědobém časovém horizontu u nich může v důsledku výrazného snížení podpor a dalších ekonomických vlivů nastat nedostatek finančních prostředků, což bude mít nepříznivý dopad na jejich konkurenceschopnost, a povede ke zpomalení inovací a snižování produkce. Riziko, které může nastat v dlouhodobém výhledu, je postupný úpadek a snižování počtu podniků v této kategorii. Změnou agrární politiky budou zasaženy především větší podniky (kategorie ekonomické velikosti X-XIV podle databáze FADN), které aktuálně zajišťují 77 procent zemědělské produkce v Česku. 

„Vláda prosazuje zásadní změnu, aniž si nechala spočítat ekonomické dopady svého rozhodnutí. Naše propočty a data od našich členů pan ministr jen zlehčoval. Proto jsme nechali zpracovat dopadovou studii u renomované poradenské firmy a vyzýváme vládu, pojďme konečně o nastavení parametrů agrární politiky vést debatu podloženou fakty,“ říká Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.

Nejkontroverznější změnou je výrazné navýšení tzv. redistributivní platby (z 10 na 23 procent z prostředků alokovaných v I. dotačním pilíři). Větší podniky mohou sice čerpat dotace z redistributivní platby také, ale pouze na prvních 150 hektarů. A navíc kvůli značnému navýšení podílu redistributivní platby byla naopak snížena alokace na tzv. základní platbu (z 47,5 na 31,5 procenta z prostředků I. pilíře). Zemědělský podnik, který hospodaří na 800 hektarech, kvůli změně přijde o 334 korun na hektar, u podniku dvojnásobné velikosti (1600 hektarů) už dotační ztráta činí 570 korun na hektar a s velikostí firmy se dále zvyšuje.   

„Smyslem redistributivní platby je dorovnávat ekonomické nevýhody malých zemědělců, jelikož ti nemohou využívat takových úspor z rozsahu jako větší podniky. V našich podmínkách je však zvolených 23 procent překvapivě vysoké číslo, které příliš neodpovídá struktuře českého zemědělství. Těžištěm zemědělské produkce jsou zde totiž na rozdíl od západní Evropy relativně větší podniky,“ sděluje Radek Chaloupka z KPMG Česká republika.

Analýza také zkoumala ekonomiku čtyř vybraných komodit (pšenice, mléko, brambory a jablka). Potvrdilo se, že za daného nastavení maloobchodních cen nelze nic z toho bez dotací vypěstovat či vyrobit. Podle dat ÚZEI z roku 2020 byla ztráta u mléka: 2653 Kč na 100 krmných dní. Pšenice se pěstovala s průměrnou ztrátou 8554 korun na hektar, produkce brambor je minus 44 823 korun na hektar a na jablkách ovocnář prodělával dokonce 84 404 korun na hektar. Letos dochází k výraznému nárůstu většiny nákladů, který je někde růstem výkupních cen kompenzován více, u jiných komodit méně. Nicméně stále platí, že dostatečná výše zemědělských dotací je klíčovým faktorem k udržení produkce cenově přijatelných potravin.

A bohužel, jak dále ze studie KPMG vyplývá, průměrnému producentovi těchto komodit se dotace v důsledku změny agrární politiky naopak sníží. Výjimkou jsou jablka, kde v novém návrhu dochází k navýšení jiné dotační položky (VCS) a oproti původnímu návrhu si tak producenti jablek o něco polepší.

„Česko je dlouhodobě závislé na dovozu potravin. V případě energií jednoznačně vidíme, kam nás přivedou nezodpovědná čistě ideologická rozhodnutí politiků. Nejen v současné době je třeba umět se spolehnout na domácí kapacity a podpořit všechny zemědělce. Navíc těch zhruba 2000 podniků, kterých se vládní změna dotkne negativně, působí v tisících konkrétních obcí, zaměstnávají tam lidi, kofinancují obecní infrastrukturu či podporují kulturní a společenský život. Vláda by si měla nechat spočítat, jaké ekonomické a sociální dopady bude mít ztráta dlouhodobé ekonomické výkonnosti těchto firem,“ uzavírá prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Přílohy
ak-cr-zs-cr-tz-6-9-2022-zmena-dotaci-se-negativne-dotkne-asi-2000-podniku-final.docx
tabulka-snizeni-dotaci-u-ruzne-velkych-zemedelskych-podniku-060622.png
tabulka-ztrata-zemedelskych-podniku-dle-komodit-data-uzei-2.png
studie-kpmg.pdf


Komentáře:

STUDIE

Jan Macálka | jan.macalka@sznam.cz | 22:13 22.09.2022 |

Níže uvádím porovnání zpeněžování mléka soukromých zemědělců z mého okoli a dopad 23 procent redistributivní platby - redistributivní platba v mnoha případech nepokryje ani dopady rozdílu cen za mléko (podobné je to u ostatních komodit). Za těchto podmínek je vcelku pochopitelné, že většina malých zemědělců mléko nevyrábí (a to se v posledních měsících rozdíl v cenách ještě zvětšuje). Od firmy jako je KPMG bych očekával alespoň trošku profesionálního přístupu a ne pouze komentář k tabulkám, která někdo předloží. S pozdravem Jan Macálka ROZDÍL V TRŽBÁCH ZA MLÉKO ha Mléko za leden 2022 Kč/litr litry Kč farma SHR 61 15087 127410 8,45 ZD Dešov 1804 238786 2452752 10,27 Rozdíl za litr 1,83 Rozdíl za leden 15087 27 560 Rozdíl za 12 měsíců 330 720 ROZDÍL V REDISTRIBUCI ha Redistribuce dle kalkulačky celkem na 1 ha farma SHR 61 248779 4078,34 ZD Dešov 1804 611752 339,11 Rozdíl sazby na ha 3 739,24 Rozdíl na 61 ha 228 093,37 REKAPITULACE: ZVÝŠENÍ DOTACE - proti ZD Dešov 228 093 ZTRÁTA na mléce - proti ZD Dešov 330 720 Znevýhodnění tržeb za mléko po započtení redistribuce -102 627


Re:STUDIE

Vladimír Pícha | picha@zscr.cz | 6:20 23.09.2022 |

Můžeme jen předpokládat, nevidíme do vašich faktur, ani faktur ZD Dešov. Jste v nějaké odbytové organizaci? Vozíte mléko na svozové místo (podobně, jako to svážejí například rakouští chovatelé)? Dosahujete stejných kvalitativních parametrů? Dovolím si tvrdit, že za mléko stejných parametrů dostáváte přibližně stejně (může se projevit vliv odbytové organizace). Rozdíl bude v nákladech na dopravu. Takže máte přibližně stejné jednotkové tržby, ale vlastním rozhodnutím vyšší náklady.


Re:Re:STUDIE

Jan Macálka | jan.macalka@seznam.cz | 21:00 28.09.2022 |

Pane Pícho, původně už jsem nechtěl reagovat, protože Vy si "dovolíte tvrdit" co Vás napadne, ale protože vlastně přispívám na Váš plat, uráží mě neprofesionalita Vaší komunikace (jsem členem zemědělského družstva, které platí příspěvky ZS ČR). K Vašim argumentům: - mléko soukromníka bylo srovnatelné kvality s výrazně vyšším % bílkovin, - tvrzení, že za mléko stejných parametrů dostává soukromník stejně je naprostý nesmysl (ignorujete údaje z příspěvku na nějž reagujete - rozdíl je 1,83 Kč/l, - máte pravdu, že se projevuje vliv odbytové organizace, ale když si soukromník vyjednal vstup do odbytového družstva, sdělilo mu vedení mlékárny, že přes odbytové družstvo jeho mléko vykupovat mlékárna nebude - náklady na dopravu nejsou náklady producenta mléka, že se je mlékárna snaží promítnout do ceny nakupovaného mléka je zajisté pravda, ale v tomto případě má soukromník mléčnici asi 50 m od mléčnice zemědělského družstva, kam mlékárna rovněž zajíždí, - a poslední Vaše věta je, s odkazem na výše uvedené, naprostý nesmysl. Závěrem - Dotace na investice v průmyslu jsou odstupňovány podle velikosti (20 % z uznatelných nákladů pro velké podniky, 30 % pro střední a 40 % pro malé) a nikdo se nad tím nepozastavuje. ZS prosazuje stejnou výši sazeb dotací na plochu pro všechny, proč se stejným úsilím nebojujete za stejné ceny komodit (při stejné kvalitě) pro všechny, když tak vadí redistribuce, která snižuje výhodu z velikosti podniků.


studie

Jan Bača | stary.baca@seznam.cz | 20:58 14.09.2022 |

Již na druhé staně mne zaujal název společenská zemědělská politika. Napsat a pustit ven takový nesmysl (neznám tento termín) svědčí o kvalitě studie. Jak mohu posoudit dopady do podniků, když vyberu jen čtyři komodity, zemědělství je celý systém, a tento systémový pohled byl ve studii zcela opomenut. Byly vybr0ány jen okruhy, které splňují požadavek zadavatelů. Uvedenou cstudii/analýzu by lépe zpracoval studen ČZÚ jako diplomku, uvedená studie by podle mne v rámci státnic byla hodnocena nedostatečně. A takovými argumenty che AK a ZS oblbnout obyčejné lidi. Mnohá jejich vyjádření hraničí se šířením poplašné zprávy. A ohledně srovnání s některýmí členskými státy EU no comment. Tato srovnání nemají žádnou ekonomickou vypovídací schopnost. Co např. využít data, která byla na panelech v rámci výstavy ZŽ v Č.B.?


Re:studie

Vladimír Pícha | picha@zscr.cz | 21:31 14.09.2022 |

Pane Bačo, máte konkrétní údaje a výpočty, které tuto studii vyvracejí? Nebo jako obvykle jen prudíte, protože vyvrací vámi šířené bludy.


Re:Re:studie

Jan Bača | stary.baca@seznam.cz | 9:44 15.09.2022 |

Vážený pane, výstup KPMG je nekonkrétní, neuvádí dopady do podnikové ekonomiky. Pokud se týká čísel,tak pro porovnání s ostatními státy EU by mělo vypovídcí schopnost např. porovnání HZP/ha, rentabilita produkce, cena práce, půdy a kapitálu. Presentujete negativní dopady do ŽV, ale ve studii o tom není ani zmínka. Kdo prudí, tak jste vy s katastrofickými scénáři nedostatku potrvavin. Mnohá data lze najít na internetu, já vám přehled dat pro porovnání dávat nebudu, můžete si je najít sami. Na moje pro vás nepříjemné otázky nereagujete (např.co sa týká dat z FADN) a diskuzi uzavřete a znemožníte.Jen na závěr, náš podíl na Bruselských dotacíh je větší nežli náš podíl na zemědělské produkci EU.


Re:Re:Re:studie

Vladimír Pícha | picha@zscr.cz | 6:14 23.09.2022 |

Jednoduchá rada. Nechte zpracovat, nebo zpracujte studii, která vaše tvrzení potvrdí. Jen takový drobný dotaz. Kdy byla na našich stránkách uzavřena diskuze? To si pletete stránky. Je jiná organizace, která diskuzi znemožnila (byl jste častým přispěvatelem).


Re:Re:Re:Re:studie

Jan Bača | stary.baca@seznam.cz | 15:24 02.10.2022 |

Vracím se k Vaší nabídce, abych zpracoval nebo nechal zpracovat studii. Jsem ochoten zajistit Vámi požadovanou studii, jen sdělte, kolik za ní zaplatíte. Studii od KPMG jste zaplatit museli, ale že její úroveň je velmi nízká, je Váš problém. Očekávám Vaši nabídku.


Re:Re:Re:Re:studie

Jan Bača | stary.baca@seznam.cz | 4:58 24.09.2022 |

Nejsem od toho, abych nechal zpracovat studii, jak navrhujete. Nevím, kolik si za studii řekla firma KPMG. Pokud se jedná o návrh, abych zpracoval studii já, kolik za ni zaplatíte? Jinak ve studii jsou nesmysly, např. HZP je uvedena v mld, ale jedná se o mil. Dále je uvedeno, že sady, chmelnice, ale i lesy jsou orná půda. A to vám tyto nesmysly nevadí a jistě jste to draze zaplatily. A studií se základními chybami operujete a oháníte se s ní.


Re:Re:Re:Re:Re:studie

Vladimír Pícha | picha@zscr.cz | 8:08 25.09.2022 |

Chyba v Matrixu, musím vám odpovědět na předchozí komentář. Nikdy jsme neříkali, že budou krachovat podniky. To tvrdíte vy. Dojde ale k podstatné změně ve struktuře výroby a asi i ve vlastnické struktuře. V zásadě bude několik scénářů. Někde se vlastníci domluví a vznikne několik samostatných podniků, které budou navzájem spolupracovat. Někde dojde k utlumení ztrátové výroby a po vzoru některých menších se budou věnovat jednoduché produkci rostlinných komodit, někde s chovem masného skotu. A třetí směr (to je možná hlavní motiv změny redistribuce) je ten, že se vlastníci rozhodnou celý podnik prodat někomu kapitálově silnému. A k porovnávání zemí. Asi mají šikovnější samozásobitele. Zatímco u nás je zatím kolem pěti procent podniků s obratem do 2000 €, v Bulharsku jich je polovina a v Maďarsku dokonce 65 %.


Re:Re:Re:Re:Re:studie

Vladimír Pícha | picha@zscr.cz | 8:16 24.09.2022 |

Děkujeme, že potvrzujete věcné výsledky studie, a zároveň děkujeme na upozornění na formální chyby. Ještě jste zapomněl na dvě chybějící tečky ve větách.


Re:Re:Re:Re:Re:Re:studie

Jan Bača | stary.baca@seznam.cz | 21:19 24.09.2022

Nikde nepotvrzuji svůj souhlas s výsledky studie. To si vyprošuji. Pokud jsem vytýkal tzv.formální nedostatky, pak tyto svědčí o "kvalitě studie" pokud je vám znám postulát jednoty formy a obsahu. Predikujete černý scénář, ale snížení přímých plateb nepovede ke krachu velkých podniků. Proč tyto podniky nevyužívají výhodu z velikosti, když mají nízkou cenu půdy, práce a kapitálu, tedy konkurenční výhody. Proč má např. Bulharsko nebo Maďarsko s podstatně menšími podniky oproti nám soběstačnost až 150 %. A včil mudruj !


Váš komentář se ukládá. Prosím počkejte...

CZ EN