Jak je to se strategickým plánem?

Už je to více než měsíc, kdy jsme vyjádřili nespokojenost se způsobem projednávání změn národního strategického plánu SZP pro nové období. Možná stojí za to zopakovat si několik základních informací o vývoji.

Vše začalo před čtyřmi lety projednáváním reformy SZP na úrovni Evropské unie. Komise představila návrh změn a začala jej projednávat se zainteresovanými stranami. Po letech vyjednávání se podařilo dojednat kompromis, který však byl nakonec doplněn tzv. Green deal (Zelenou dohodou). Významným hráčem, při formování kompromisu, byla i celoevropská zemědělská organizace  Copa/Cogeca, sdružující naprostou většinu zemědělců EU.  Pozice této organizace k reformě SZP byla svými členy dlouhou dobu projednávána, přesto se našla minoritní zemědělská nevládka z jedné menší země, Asociace soukromého zemědělství, která dojednanou pozici napadla, ačkoliv v procesu tvorby pozice se smysluplně na formování nepodílela. Trucovitě pak členství v Copa/Cogeca zrušila. To následně, půl roku po rezignaci na členství, mediálně oznámila těsně před finálním jednáním tzv. trialogu (jednání zástupců evropského parlamentu, Komise a Rady) ke konečné podobě SZP doplněné o dílčí strategie Green Deal evropským parlamentem.

Už v té době nabrala všechna jednání obrovské zpoždění a začalo se pracovat na podobě národního strategického plánu. Ministerstvo zemědělství vytvořilo pracovní skupiny, ve kterých měly slovo všechny nevládní zemědělské i nezemědělské organizace. Na evropské úrovni stále probíhala jednání o konečné podobě a pracovní skupiny tak pracovaly s různými možnými variantami, aby mohla být konečná verze přijata před koncem minulého roku. Každá ze stran musela ustoupit ze svých požadavků a každá se musela smířit s některými aspekty návrhů. Pro Zemědělský svaz ČR šlo například o přesun managementu TTP z druhého do prvního pilíře mezi jedno z opatření tzv. ekoschémat.  Další byla výše kofinancování druhého pilíře, kde jsme prosazovali navýšení z 35 % na 70%. Nutno říci, že požadavek na navýšení kofinancování PRV podpořily společnou výzvou všechny nevládní organizace s výjimkou Asociace soukromého zemědělství.

Na konci listopadu ministerstvo zemědělství zveřejnilo téměř finální verzi národního strategického plánu k závěrečným stanoviskům a připomínkám s desetiprocentní redistributivní platbou v prvním pilíři bez zastropování a 65% kofinancováním druhého pilíře. Následně místopředseda Asociace soukromého zemědělství zveřejnil článek, kde tuto verzi národního rozpočtu zpochybnil (jaká podobnost s projednáváním na evropské úrovni) a zveřejnil výpočet, podle kterého se ministerstvo chystá všem zemědělcům odebrat 1000 Kč z přímých plateb a z těchto peněz financovat velké holdingy. Přiznám, že tomuto článku jsme nevěnovali velkou pozornost, protože jsme nevěřili, že takovým nesmyslům může někdo uvěřit. Mýlili jsme se.

Oč jde? Na platby v prvním pilíři je určeno cca 20,5 mld. Kč, což je méně, než v minulých letech. V původním návrhu bylo určeno 10 % z obálky na redistributivní platbu (RP). 13+2 % na citlivé komodity, 30 % na ekoschémata (vč. jednoho z opatření na management TTP), 0,5 % na mladé zemědělce a 0,4 % na podporu malých subjektů. Zbytek tvoří přímé platby, tzv. BISS. Asociace soukromého zemědělství však ve svém výpočtu odečetla automaticky od platby BISS+RP 1000 Kč, což je zřejmě dle jejich pohledu část managementu TTP v rámci ekoschémat a podpory precizní zemědělství. Ovšem ekoschémata jsou na výši RP a BISS zcela nezávislá a naopak. Takže vlastně odečetli hrušky od jablek. Jen pro vysvětlení. Opatření v rámci ekoschémat jsou oceněna určitou částkou a náleží zemědělci jen po splnění těchto opatření – strukturální změna ekoschémat tedy má vliv na výši sazby v tomto opatření, ale nemá žádný vliv na výši BISS+RP, jak se svou manipulativní kalkulací zřejmě snaží ukázat ASZ. A zcela nezávislé jsou platby v prvním a druhém pilíři. Kalkulace s odečítanou „magickou“ tisícovkou je tedy od základu chybná.

Následně se začaly objevovat informace, že těmto pochybným výpočtům uvěřili i politici a na jejich základě chystají radikální změny v národním strategickém plánu. Na tyto signály jsme zareagovali žádostmi o setkání jak s ministrem zemědělství, tak s předsedy stran koalice. Ministr zemědělství přijal našeho předsedu a prezidenta Agrární komory ČR a jediným sdělením bylo, že o podobě strategického plánu rozhodují předsedové koaličních stran, nikoliv on. Na uvedená jednání jsme nebyli přizváni, předsedové stran, kteří dělali konečné rozhodnutí s námi s výjimkou předsedy KDU ČSL Jurečky nejednali a naši žádost o jednání ignorovali. Proto jsme začali pracovat na přípravě demonstrace, abychom ukázali že takový postup je nepřijatelný. Následně zareagoval na společnou výzvu 29 organizací předseda vlády s tím, že jednání stále probíhají a že s námi jednat nebude, pokud bude cítit tlak protestů. Tato odpověď byla konečným impulsem pro uspořádání první demonstrace před úřadem vlády. V době jejího konání předsedové koalice přijali politické rozhodnutí, že dojde k radikální změně redistribuce z 10 % na 23 % z celkové obálky. A tuto změnu označili za kompromis.

Vzhledem k přijatému politickému rozhodnutí bez zveřejnění jakýchkoli dopadů a další neochotě jednat následoval další protest – symbolické spálení balíku slámy a protestní jízdy traktorů středních a větších zemědělců po celé republice. Ani tato akce nepřipoutala pozornost politiků a zcela přepracovaná koncepce, která bude mít podle našeho názoru hluboký dopad na české zemědělství, byla zaslána pracovní skupině svolané ministerstvem zemědělství. Na tu bylo přizváno 80 organizací a jednotlivců, kteří měli tři minuty na přednesení svých stanovisek. Druhý den po této zcela formální schůzce byl národní strategický plán bez projednání našich připomínek odeslán Evropské komisi.

To vedlo k vytvoření krizového štábu Zemědělského svaz ČR a Agrární komory ČR, který vyzval zemědělce k další protestní jízdě. Ta se měla uskutečnit minulou středu opět v celé republice a masivnější účastí zemědělské techniky. Večer před konáním akce se po měsíci čekání ozvali pracovníci kanceláře předsedy vlády, že je ochoten se s našimi zástupci setkat, pokud bude demonstrační jízda zrušena. Na to jsme rychle reagovali, vyzvali jsme připravené zemědělce, aby plánovanou jízdu odložili minimálně do konání schůzky s premiérem.