Úvodní stránka > Aktuality

Problematika zaměstnávání pracovníků z Ukrajiny a dalších zemí v zemědělství (poznámky, záznam a prezentace z konference)

2.4.2024

Na konci března uspořádal Zemědělský svaz v Obecním domě konferenci na téma Zaměstnávání cizinců v zemědělství. Na úvod konference předseda ZS ČR Martin Pýcha na základě ekonomické analýzy dat představil, co se děje v zemědělství od vstupu do EU (resp. od roku 1989).

Ukázal data hrubé zemědělské produkce ve stálých cenách roku 2000, z nichž byl patrný propad zemědělství po roce 1989, poté vzestup na úroveň roku 1989 až k současnosti, kdy byl z křivky patrný pomalý růst. Co dalšího se proměnilo? Změnil se poměr mezi rostlinou a živočišnou výrobou. V minulosti byla vždy důležitější živočišná výroba, což se však nyní mění – a i to nám v zemědělství mění potřebu a strukturu pracovníků, mj. právě i pracovníků ze zahraničí. S poklesem stavu zvířat (např. prasata: 59 % pokles; data od roku 2004) dochází i k poklesu pracovníků v zemědělství. Měnila se i výroba mléka, s její vyšší produkcí se zvyšovaly chovy. V živočišné výrobě tak docházelo k růstu efektivity. Komparativní výhodou ČR je, že má velké chovy, které produkují kvalitní mléko.

Co se rostlinné výroby týče, panuje dojem, že jsme nejlepší v obilovinách a olejninách. Ve skutečnosti ale objem olejnin po roce 1989 klesl. Nejvíce poklesla produkce pícnin na orné půdě. To se změnilo s tím, jak u nás poklesly chovy zvířat. Pokles pícnin na orné půdě vykrýváme produkcí řepky, která oproti minulosti stoupla. Na ústupu je oproti minulosti bohužel produkce citlivých komodit (brambory, cukrovka). Právě tyto komodity jsou však spojené s vysokou zaměstnaností (ovoce, zelenina), protože stojí na ruční práci. Panuje subjektivní dojem, že zemědělci jsou necitliví k životnímu prostředí – přitom oproti minulosti významně narostl podíl trvalých travních porostů.

Nejen kvůli jiné struktuře výroby se pracovníci v zemědělství mění, mění se i sama struktura pracovníků podle věku. Velkým problémem je, že mladí lidé sice mají o studium zemědělských oborů zájem (oproti minulosti!), do zemědělství však nenastupují. Nedostatek pracovníků na pracovním trhu se v zemědělství proto zemědělci snaží kompenzovat robotizací – tam, kde na práci stačilo dřív deset traktorů, jich dnes na práci stačí třetina.

Dramaticky poklesla produkce masa, především vepřového. Podle trendů, které sledujeme, odhadujeme, že v roce 2025 bude poměr rostlinné ku živočišné výrobě 70 % ku 30 %.

V produkci kterých komodit jsme nesoběstační? Jde o sektory náročnější na lidskou práci, jako je zelenina, víno, vepřové či drůbeží maso, jablka, brambory, vejce. Všechny tyto komodity bohužel raději dovážíme, než abychom je produkovali. Proč tomu tak je? Protože máme „drahou“ pracovní sílu, i proto, že produkce u nás není tak podporovaná jako v jiných zemích. Výjimku tvoří mléko, které se dá oproti produkci ovoce a zeleniny dobře robotizovat.

Jaký je vývoj agrárního salda? Neustále se zhoršuje, protože stále více dovážíme. Je kuriozitou, že se toto saldo zlepšilo díky firmě Philip Morris z Kutné Hory, která vyváží tabák. Daří se nám vyvážet surovinu (obilí, olejniny), avšak bez přidané hodnoty. Lépe se ČR nedaří ani u zpracovaných výrobků. Naše výrobní náklady na produkci obilí jsou vyšší díky vyšším nárokům na jeho produkci (regulovaným nařízením, která musíme plnit), než jak je tomu na Ukrajině nebo v Rusku a stáváme se tak méně konkurenceschopnými.

Saldo zahraničního obchodu pokleslo i v sektoru výroby mléčných výrobků, jinak je tomu však s mlékem. To vyvážíme do Německa, abychom si z Německa přivezli mléčné výrobky. Přidaná hodnota i zaměstnanost lidí se tak tvoří jinde než u nás!

Hovoří se o tom, jak zemědělci prodražují potraviny. Jak vypadá vývoj cen na vstupech do zemědělství a jak se vyvíjejí ceny zemědělských výrobců od roku 1989? Ceny zemědělských výrobců narostly dvakrát, avšak inflace od té doby vzrostla 7x!

Jak se u nás změnila struktura zemědělských podniků podle velikosti? V České republice chybně dělíme zemědělce podle velikosti, nikoli podle struktury jejich výroby. Máme největší podíl menších zemědělců (do 50 ha), podobně jako ve zbytku EU. Pro některé země EU je už takový zemědělec brán za velkého.

Podle obhospodařované výměry však mají největší podíl podniky od 500 ha do 3.000 ha, tedy podniky, které se nejvíce podílí na zemědělské produkci. Na 77 % produkce potravin produkuje na 2000 menších a středních zemědělských podniků (data podle analýzy KPMG).

Státní zemědělská politika i politika této vlády se snaží přesouvat podporu od těchto produkčních podniků k podnikům malým. Nebyla by to špatná politika, kdyby však nebyla pro střední podniky likvidační. Vývoj trhu a propad cen je nyní dramatický. Došlo k tomu, že jsme oslabili podniky o rozloze o 500–3.000 ha, což se projevilo v poklesu zisku v zemědělství i v poklesu zaměstnanosti.

V roce 2023 znělo z médií, že zemědělci vykázali za rok 2022 rekordní zisk (22 miliard). ČSÚ však svou metodikou sleduje nikoli zisk, ale podnikatelský důchod, a nesleduje ho účetně, jak jej zemědělci pak uvádí do daňového přiznání (od 1.1. do 31.12.), ale jako hospodářský rok. ČSÚ je schopen zohlednit, že zemědělci nakoupili hnojiva na podzim, což se v účetnictví započítalo do zisku, ale ve skutečnosti finanční zdroje neměli, na jaře hnojiva použili, což se jim promítlo do nákladů. Podle našeho šetření poklesne v roce 2023 zisk v sektoru zemědělství na 6,2 miliard.

Jiný strukturální problém českého zemědělství vyplývá z grafu vývoje výnosů a dotací v ČR v porovnání s Evropskou unií. V EU dokáže být průměrný zemědělec i bez dotací ziskový – jeho výnosy bez dotací jsou vyšší než jeho náklady! My se však mj. orientujeme na levnou surovinu s nejnižší přidanou hodnotou, a tak u nás průměrný zemědělec nedokáže hospodařit bez dotací a generovat zisk. Porovnáme-li objem dotací do českého zemědělství (35 miliard korun) s jeho ziskovostí, vidíme, že české zemědělství je dlouhodobě ztrátové. Žádná vláda ani politická strana se nezabývala ani příčinami tohoto problému, ani řešením těchto příčin.

Jak to vypadá se základní podporou pro udržitelnost – platbou na plochu, která je nejdůležitějším příjmem zemědělců a tvoří na dotacích největší podíl? Platba na plochu při vstupu ČR do EU dosahovala 25 % průměru platby v EU. V roce 2015 jsme dosáhli 95 % průměru této platby v EU a nyní máme nejnižší přímou platbu ze všech zemí v EU. Je tomu tak proto, že naši politiku jsme nastavili velmi environmentálně (ekoschémata), a také proto, že jsme tento důležitý zdroj odebrali těm, kteří hospodaří na 60 % výměry a produkují největší množství potravin, a nasměrovali jsme jej k malým zemědělcům, kteří však hospodaří zhruba na 20 % výměry, ale dohromady vyprodukují jen cca 5 % potravin.

Jaký je výsledek? Zemědělci, kteří dříve produkovali citlivé komodity, už nemají dostatek zdrojů na jejich produkci. Největšími producenty citlivých komodit jsou přitom podniky od 500 do 3000 ha, a to i podle studie, kterou si nechal vypracovat ministr Výborný. Odebrali jsme finanční zdroje těm, kteří realizují pracovně ekonomicky investičně technologicky organizačně náročnější výrobu a přesunuli jsme je k těm, kteří dělají tu náročnější výrobu.

Toto nastavení se projeví i ve změně struktury zemědělských podniků. Vláda na jedné straně říká, že bojuje proti holdingům, avšak tímto způsobem u nás jen vytváří další holdingy. Děje se tak proto, že střední podniky (družstva) už ekonomicky nezvládají hospodaření (vysoké náklady, byrokracie, generační obměna) a v této situaci si za východisko volí, že se nabídnou k prodeji většímu podniku. Nikdy u nás nebylo tolik podniků na prodej jako dnes! Z našeho interního šetření vyplývá, že v roce 2023 hospodařilo se ztrátou 29 procent středně velkých zemědělců.

Proč jsme v rámci SZP chtěli v rámci redistributivní platby rozdělit víc zdrojů ke středním podnikům? Právě proto, že oni produkují citlivé komodity (chmel, ovoce, zelenina), protože mají vyšší náklady. Vláda chtěla rozdělit prostředky rovnoměrně. Avšak výsledkem je, že podíváme-li se na náklady zemědělců, tak ti do 50 ha mají náklady na 1 ha 26.000 Kč, středně velký podnik má náklady na 1 ha to je 40.000 Kč a velký podnik má náklady na 1 ha 60.000 Kč (dělá náročnější výrobu). Spočítáte-li si provozní dotace na jednotku produkce, tak malý zemědělec před redistributivní platbou dostal na to, aby vyprodukoval obilí za 1 korunu, dotaci 52 haléřů. Středně velký, resp. velký zemědělec, aby vyprodukoval obilí za 1 korunu, dostal dotaci 30 haléřů, resp. 23 haléřů. Těmto velkým producentům jsme na dotacích ubrali a přesunuli jsme je k malým zemědělcům produkujícím jen malé procento potravin. Kolik musíme dát malému zemědělci, aby mohl produkovat nějakou potravinu? Práce v zemědělství samozřejmě neobnáší pouze produkci potravin. Uvědomujeme si, že neméně důležitá je i péče o krajinu.

Dalším problémem je, že zemědělci hospodaří s tím, že svou produkci pak prodávají za ceny, které oni sami neurčují! Musí se přizpůsobit cenám na komoditních burzách, kde ceny určují hlavní produkční země, jako je Argentina, Ukrajina, Kanada nebo USA.

Jedním z negativních aspektů v zemědělství je, že lidé v něm pracují za nižší mzdy. Průměrná mzda v zemědělství, rybářství a lesnictví byla 34.136 Kč v roce 2023, což byla nejnižší mzda ze sledovaných sektorů (srv.: zdravotnictví a soc. péče 46.840 Kč). Do tohoto průměru se projevuje i to, že zemědělství zaměstnává největší podíl lidí s nejnižším vzděláním. Záleží samozřejmě také na tom, kde hospodaříte (v jakém kraji). Průměrná mzda v zemědělství činí 80 % průměrného příjmu v ČR. V ČR máme přitom vyšší průměrnou mzdu v zemědělství v porovnání se Slovenskem nebo Polskem, ačkoliv máme oproti nim nižší minimální mzdu. Podle dat Copa Cogeca nedosahuje průměrný příjem zemědělce v EU ani 50 % průměrného příjmu průměrného evropského občana.

Zatímco v EU tvoří průměrnou pracovní sílu na 100 ha 4 lidé (v Polsku je to dokonce 7,5), u nás je to 2,5 pracovníka. Vypadá to na první pohled jako dobré číslo – avšak skrývá v sobě pracovníky placené i neplacené (tj. lidé, kteří pracují na rodinných farmách nedostávají mzdu). Rozdíl vyplyne při pohledu na průměrné mzdové náklady, které čeští zemědělci mají vyšší než zemědělci v okolních zemích EU (a než jsou průměrné mzdové náklady v zemědělství v EU).

Stále potřebujeme zaměstnávat lidi ze zahraničí, protože v zemědělství jsou práce, které Češi dělat nechtějí (v roce 2014 jsme zaměstnávali v zemědělství 7.500 cizinců, v roce 2023 to bylo 23.000 cizinců, z toho 40 % Ukrajinci). Stále není dost lidí na trhu práce – což je problém, který trápí celou Evropu, nejenom u nás, uzavřel svůj příspěvek Martin Pýcha.

Nově spuštěný program Mimořádného pracovního víza představila Ing. Karolína Bartošová z ministerstva zemědělství. Jde o malý, ale o to specifičtější program z hlediska programů ekonomické migrace. Před válkou na Ukrajině byl zaměřen hlavně na získávání pracovníků z Ukrajiny. Pak jsme se v tomto programu zaměřili na země, s nimiž nás pojí tradice a vzájemné vztahy. Program Mimořádné pracovní vízum vyšel z nařízení vlády 1.1.2024, jeho gestorem je MZe. Na procesu pracují i ostatní resorty (MPSV a další). V tomto programu došlo k rozšíření o 4 další země. Proces prodávání žádostí zůstává stejný, stejní zůstávají i garanti. Jde o dočasný pobytový titul na jeden rok. Nelze ho prodloužit, ale lze o něj požádat opětovně, což považuje MZe za důležité pro personální stabilitu jednotlivých podniků.

Program se týká i pomocných prací v zemědělství, určený je tedy hlavně pro pracovníky z Ukrajiny (muži nad 60 let, kteří nepodléhají mobilizaci, a ženy), dále pracovníků z Bosny a Hercegoviny, Gruzie, Moldavska a Severní Makedonie. Veškeré informace naleznete v kategorii Zahraniční vztahy na webu eagri.cz. Na webu naleznete i stav kvóty, která momentálně je. Jaké jsou výhody? Jeden rok zaručuje personální stabilitu – pracovník nemůže přecházet do jiného podniku a týká se nejméně kvalifikovaných prací. Zaměstnavatel nemusí dodržovat limit minimálního počtu zaměstnanců. Program slouží přímému zaměstnávání, tedy nikoliv přes agentury). Do potravinářství například v rámci programu Kvalifikovaný zaměstnanec přišlo 173 lidí.

K pracovní migraci ze zemí mimo EU v kontextu pokračujícího konfliktu na Ukrajině se vyjádřil analytik se specializací na ekonomickou migraci Ondřej Brychta z ministerstva vnitra. Zabývá se pracovní migrací ze třetích zemí i zaměstnáváním válečných uprchlíků z Ukrajiny, což je pro zemědělství důležitá cílová skupina. Ondřej Brychta uvedl, že na ministerstvu pokročili v digitalizačním projektu jak co do legislativy, tak i do IT technologie. Celý systém bude funkční bohužel až v roce 2026, protože se zpožďuje legislativní část se, co se tvorby IT systému týče, tak tam už se řeší vyhlášení výběrového řízení pro dodatele tohoto systému.

Držitelům dočasné ochrany skončila registrace k 15.3. Všem, kteří se zaregistrovali online (320.000! Ukrajinců), vylepí nový štítek na pracovišti MV. Jiná forma – strpění na území – je udělována v souvislosti s válkou na Ukrajině, a tu lze prodloužit do 15.3.2025 (také online) a tyto lidi lze nadále zaměstnávat. Držitelé dočasné ochrany mají volný přístup na trh práce. Držitelé strpění pouze pokud mají od úřadu práce povolení k zaměstnání – bez něj u nás nesmí pracovat (je jich však marginální počet).

Dále na ministerstvu připravují tzv. „Lex Ukrajina 7“. Na jeho základě bude možnost přechodu z dočasné ochrany na povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR (nyní je tato možnost stále omezena). Na ministerstvu předpokládají, že dočasná ochrana bude prodloužena (je to nejjednodušší způsob) pro toho, kdo o to bude mít zájem. Tento status má silnějšího postavení než např. cizinec s dlouhodobým pobytem. Dále Tento zákon rozšíří možnosti, kdy přecházet z dočasné ochrany na cizinecký pobyt. ALE nebude to plošné opatření, bude se týkat jen omezeného okruhu osob (kritéria: doba držení dočasné ochrany aspoň 2 roky, ekonomická soběstačnost (nečerpá dávky), legálními příjmy (často mají nelegální) či trestní bezúhonnost). Bude to zvláštní forma pobytu po dočasné ochraně. Jak bude vypadat celý proces? Není zvládnutelné vést individualizovaná správní řízení, tedy bude nastaven zjednodušený poloautomatický mechanismus pro ty, kteří splní výše uvedené podmínky.

Od 1.1.2024 došlo také k obnově pracovní migrace těch ukrajinských občanů, kteří nepobývají na našem území. Cílem není měnit pobytový status těm, kteří tady už pracují (ať už pod dočasnou ochranou, nebo pod strpěním), cílem je přilákat k nám nové pracovníky, kteří vykryjí nedostatek pracovních sil na našem trhu, tedy ty, kteří pobývají na území Ukrajiny a mají povolení vycestovat, nebo pobývají jinde v EU, nebo jsou držiteli víz vydaných jiným státem EU.

Zaměstnanecká karta je určená pro běžné migranty ze třetích zemí. Tato karta není určena pro občany Ruska a Běloruska (agresoři), ale pro pracovníky z jiných zemí. Ministerstvo navýšilo kvóty pro zaměstnanecké karty z Mongolska a Filipín. Jde o nástroj k získávání pracovníků (jde o povolení k pobytu a zaměstnání). Jde o proces, který zabírá i několik měsíců. V každé fázi je potřeba činit určité kroky, kdy může dojít k chybě. I sami zaměstnavatelé při tom mohou něco z tohoto ovlivnit, zejména rychlost celého procesu. Čím je žádost o vydání karty nekompletní, tím déle trvá její vyřízení a odstranění vad zpomaluje proces. Vše začíná podáním žádosti na zastupitelském úřadu, pokračuje doložením dokladu dokazujícího účel pobytu, dokladu o zajištění ubytování, dokladu prokazujícího odbornou způsobilost pro výkon zaměstnání, trestní bezúhonnost a končí převzetím biometrického průkazu. Zaměstnavatel může mít plnou moc od tohoto budoucího zaměstnance a pak mu může dát úřad MV informace o stavu žádosti. Jakmile je zaměstnanecká karta schválena, může s vízem nebo bez něj, podle toho, odkud přichází, přicestovat do naší země. Na krátkodobé vízum je pobyt limitován 90denní dobou pobytu v rámci Schengenu. Nastoupit do zaměstnání může však až tehdy, když mu MV vydá potvrzení o splnění všech podmínek k rozhodnutí o vydání zaměstnanecké karty a převzetí biometrického průkazu (je rozdíl mezi žadatelem o kartu a mezi držitelem této karty = pravomocné rozhodnutí!). Následně se kontroluje, že žadatel o kartu opravdu na uvedené místo nastoupil. Držitel zaměstnanecké karty MŮŽE změnit zaměstnavatele, za určitých podmínek a pravidel (až po 6 měsících od jejího vydání např.). Platnost karty je zásadní hlídat – se zaniklou kartou u nás cizinec ztrácí pobyt (!).

Lukáš Knapekodboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra představil klientské centrum, které poskytuje informace k zaměstnávání cizinců ze třetí strany na lince: +420 974 801 801. Tady se lze doptat na všechno, co bylo řečeno výše. Operátoři mluví anglicky a česky (příp. ukrajinsky nebo rusky). Je v provozu od pondělí do pátku od 8 do 16 hodin. Využít lze také emal: pobyty@mvcr.cz. Zde ministerstvo poskytuje obecné informace. Dobré je také sledovat nový informační portál MV (aplikace: https://frs.gov.cz/). Cizinec si zde může založit svůj účet a dozvědět se další informace (o aktuální legislativě například).

K problematice zaměstnávání cizinců se vyjádřil také ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka. Co se aktuálně děje ze strany MPSV? Agendy se provazují s prací MV. Jak se u nás cizinci nejčastěji uplatňují? V zemědělství jde například o obsluhu strojů, řemeslníky, opraváře a nekvalifikované pracovníky (3500 lidí pro zemědělství). Podíl víz s dočasnou ochranou činí 22 494 lidí pro zemědělství, lesnictví, rybářství. Ze všech EU států máme nejvyšší podíl lidí s dočasnou ochranou v ČR (1500 týdně jich přichází, další odchází). Mění se jejich struktura – od žen a dětí nyní přibývají muži. Evidujeme 14.000 uchazečů o dočasnou ochranu, kteří se u nás uchází o práci.

Od 1. července chce digitalizovat pracovní a účetní agendy (informační karty). Dále z iniciativy ministerstva došlo k navýšení kvóty pracovníků ze třetích zemí. Nejjednodušší pro zaměstnavatele je získat pracovníka, který má na našem území dočasnou ochranu, bude však možné cílit i na lidi, kteří setrvávají v okolních zemích EU. Připravuje se zákon o zaměstnanosti, ve kterém by se mělo reflektovat, jak se k zaměstnancům firmy chovají (jak je podporují z hlediska zajištění zaměstnání i ubytování). Bude umožněno, aby se zodpovědný zaměstnavatel mohl spolehnout na zrychlení celého procesu a povolovacích kroků.

Do roku 2030 čeká trh práce mnoho změn. Obsluha strojů není banální (vyšší digitalizace). Dochází k posunu. Kromě pracovníků z Ukrajiny k nám přijdou lidé z jihovýchodní části světa (Mongolsko, Kazachstán). A k nim zase přijdou lidé z Číny, Korey... Marian Jurečka zdůraznil, že tento způsob vykrývání nedostatku na našem pracovním trhu není nevyčerpatelné perpetum mobile. Zásadní proto bude otázka, jak lidskou ruku nahradit robotizovaným a strojem (lidská síla a náklady na ni se budou jen zvyšovat). K těmto změnám dojde podle Mariana Jurečky mnohem dříve, než jsme si mysleli (je to věc, která trápí celý svět). Na ministerstvu se tedy soustředí na mobilizaci pracovní síly. V zemědělství by se například mohli uplatnit pracující důchodci (návrh: odpustit důchodcům 6,5 % na soc. pojištění). Lidé by po dosažení důchodového věku tak mohli mít motivaci ve firmách zůstávat a neodcházet do důchodu ihned.

Marian Jurečka také upřesnil, že se ministerstvo zabývá novelizací zákoníku práce, co se týče dohod. Dohodu bude nově možné zjednat i ten den reálně v čase, přes telefon/SMS/whatsup. Změnu dozná také dovolená a stanovení pracovní doby – bude možné samo rozvrhování.

Vládní programy ekonomické migrace v návaznosti na aktuální situaci, se zaměřením na program kvalifikovaný zaměstnanec představil Mgr. Lukáš Prokeš z ministerstva průmyslu a obchodu. K jakým změnám letos dochází? Existují dva programy. Jeden je určen pro vysoce kvalifikované zaměstnance (sem na ministerstvu zařazují technické profese – veterináře, agronomy a další odborníky). Druhý program je Kvalifikovaný zaměstnanec. Ten slouží pro čerpání kvalifikované pracovní síly ze třetích zemí jako je Ukrajina, Srbsko, Mongolsko, Filipíny, Černá Hora, Indie, Kazachstán, Gruzie nebo Severní Makedonie. Na ministerstvu se nezabývají pouze navyšováním kvót (k němuž došlo), ale také např. i testy trhu práce pro držitele modré karty.

MPO spolupracuje s CzechTradem a spolu s ním se zamýšlí nad tím, jak v daných zemích prostřednictvím této kanceláře zprostředkovat kontakty na konkrétní zaměstnance (na jejich vytipování). Jak bylo uvedeno výše, znovuobnovila se migrace z Ukrajiny a navýšily se kvóty pro Mongolsko a Filipíny.

Jaké jsou podmínky k zařazení do programu Kvalifikovaný zaměstnanec? Česká firma si „svého“ zaměstnance v zahraničí musí najít sama. Spadají sem středně a rizikově kvalifikované profese. Celý proces stojí na doložení mnoha dokumentů i ze strany zaměstnavatele (např. bezdlužnost, soc. a zdrav. poj.). Základní podmínkou je působit v ČR dva roky a vyvíjet činnost, zaměstnávat minimálně šest zaměstnanců po dobu tří po sobě jdoucích měsíců a vykazovat k nim mzdové náklady. Dále je nutné zveřejnit nabídku v centrální evidenci volných pracovních míst a ukončit test trhu práce.

S aktuálním stavem zemědělské ekonomické migrace seznámil účastníky konference Ph.Dr. Jiří Kvasnička z vízového odboru Ministerstva zahraničních věcí. Vysvětlil, jak funguje zastoupení na zastupitelských úřadech v zemích, odkud k nám migrují pracovníci. Zastupitelské úřady v zahraničí fungují (až na ty v Bělorusku, Rusku a UK). Od května 2023 je otevřené vízové centrum v Drážďanech, které má na starosti vízovou agendu ze zastupitelských úřadů celého Schengenu. Pozor na to, že od 31.3.2024 vstupuje do Schengenu také Rumunsko a Bulharsko. I tady lze podat žádost o vízum pod podmínkou splnění podmínky místní příslušnosti, tj. žadatel v dané zemi žije kontinuálně již 2 roky a je držitelem dlouhodobého pobytu. Dočasná ochrana není důvodem k udělení dlouhodobého víza. Tedy například Ukrajinec, který v Polsku pobývá 2,5 roku a je držitelem polské zaměstnanecké karty, může podat žádost o udělení víza právě v Drážďanech.

Krátkodobá schengenská víza lze využít za účelem krátkodobého / sezónního zaměstnání, nesmí však přesáhnout 90 dnů. Může jít také o pracovní víza. Krátkodobá schengenská víza vyřídí na MZV do jednoho týdne (vhodné např. pro sezónní práce). Pozor na to, že bezvízový styk platí jen pro turistické účely. Například tedy Moldavec (bezvízová země) si musí v Kišiněvě zařídit krátkodobé schengenské vízum. Jiří Kvasnička upozornil, že jde o extrémně zneužívaný titul pro pracovníky ze zemí Magribu – je potřeba dát si pozor na mnoho pochybných „zprostředkovatelů“.

K jakým změnám dojde? Ministerstvo chystá navýšení kvót pro Filipíny a Mongolsko. Na zastupitelském úřadu je garantován přednostní termín v podání žádosti Kvalifikovaného zaměstnance. Kapacita programu kvalifikovaný zaměstnanec je však stále nevyužita, je zde garantována čekací doba 3 týdny (minimální doba, kterou zaměstnavatel potřebuje k přípravě veškeré dokumentace). Nejvíce využitá destinace jsou Filipíny, Kazachstán, Indie a Mongolsko (tam je čekací doba 10 týdnů, bude se zkracovat).

Programy mimo ekonomické migrace (jde o krátkodobá víza nebo nulové kvóty) jsou uzavřeny na zastupitelském úřadě v Hanoji (Vietnam), Astaně (Kazachstán) i Dillí (Indie).

Od 1.1.2024 byl znovuotevřen program ekonomické migrace pro žadatele žijící mimo Ukrajinu, kteří se nemohou dostavit na zastupitelský úřad v Kyjevě. Nově je tady možnost korespondenčního podání – se žádostí o zaměstnaneckou kartu je potřeba zažádat o upuštění od osobního podání a napsat k němu odůvodnění. Kromě zaměstnaneckých karet lze žádat o vízum z důvodu sloučení rodiny, studia, vědeckého výzkumu apod.

Přerušení vízové agendy (Minsk a Moskva) je také vázáno na dvojí občanství. Např. Ukrajinec, který má jak ukrajinské, tak ruské občanství, nemůže podávat žádost o vízum (až na výjimky jakými jsou disidenti apod.).

Žadatelé z Filipín musí jít přes vládní Department of Migrant Workers. Výhoda je, že jakmile je žadatel evidován a kontrolován, vydrží u zaměstnavatele delší dobu za nastavených podmínek. Jiří Kvasnička upozornil na možnost, že žádosti o víza lze podávat až 6 měsíců dopředu – a je dobré této možnosti využít. Pozor je potřeba asi také dát na rejstřík trestů – žadatel z něj musí podat výpis, pokud žil 6 měsíců v posledních třech letech v jiné zemi. Z celkového počtu 10.000 žádostí z Filipín jich bývá až polovina připravena chybně. Jiří Kvasnička vysvětloval, že tím se samozřejmě vyčerpává kapacita zastupitelského úřadu a dochází a celé řízení se kvůli tomu prodlužuje.

***

Připravila: Pavlína Havlová

Úvod + Martin Pýcha

Karolína Bartošová

Ondřej Brychta

Marián Jurečka + diskuze

Lukáš Prokeš

Jiří Kvasnička

Přílohy
1bfab035-c66c-4577-99c3-e757015067a7.pdf
brychta-prezentace-oamp.pdf
kvasnicka-mzv-zs-brezen-2024.pdf
mpsv-zamestnavani-cizincu-v-zemedelstvi.pdf
prezentace-mpv-obecni-dum-brezen-2024.pdf
prokes-mpo-1-vladani-programy-ekonomicke-migrace-konference-26-3-2024.pdf
pycha-zamestnavani-cizincu-2024.pdf


Váš komentář se ukládá. Prosím počkejte...

CZ EN