Špičkový podnik z Vysočiny

18.12.2018

 

Na volební konferenci Zemědělského svazu ČR byly oceněny nejlepší členské podniky v rámci soutěže TOP ZS 2019. Absolutním vítězem napříč všemi kategoriemi se stala společnost ZERAS a.s., která získala prvenství i v kategorii bramborářsko-ovesná a horská výrobní oblast. Aby byl výčet úplný, závod byl oceněn i v další tradiční soutěži Zemědělec roku, kde si odnesl vítězné poháry pro nejlepšího chovatele a pro nejlepší podnik s potravinářskou produkcí.

 

Vydali jsme se do Radostína nad Oslavou, kde společnost sídlí, aby nám ji představil předseda představenstva ing. František Toman.

 

Dobré vztahy

 

Jde o klasický zemědělský podnik se zaměřením na chov dojného skotu s celkem 3500 velkými dobytčími jednotkami, hospodařící na celkem 1870 hektarech zemědělské půdy v katastru pěti obcí. Jsme na Vysočině, takže v osevním postupu nalezneme i brambory, které jsou zčásti sadbové a zčásti konzumní. Konzumní jsou dále upravovány v bramborárně společně vlastněné s dalším pěstitelem a oloupané dodávány odběratelům v okolí.

 

Pět obcí znamená i neustálý kontakt s obyvateli těchto vsí. Podle Františka Tomana je důležité hlavně navzájem komunikovat a vzájemně si vycházet vstříc. Například podnik zřídil sběrný dvůr, kam mají obyvatelé možnost zdarma umístit biologický odpad. Ten je následně kompostován a využit jako kvalitní zdroj organické hmoty a živin na polích podniku. Podnik zdarma udržuje okolí obecních cest, přispívá na údržbu komunikací a v zimě se stará o odkliz sněhu.

 

Naopak sokolové chodí pravidelně na brigády a sbírají na pozemcích kameny. Na zdejších kamenitých polích takřka nekonečný boj. A za to jsou odměňováni ve zvýhodněné sazbě. „Každý to bere jako samozřejmost, ale spolu s příspěvky dvěma farnostem a prakticky všem místním zájmovým spolkům jde o částky v řádech statisíců korun,“ doplnil předseda představenstva.

 

Pestrá skladba plodin

 

Z celkové výměry tvoří 420 hektarů louky. Porosty jsou sklízeny na seno, nejkvalitnější z nich na senáž. Vlastně téměř celá výměra slouží jako zdroj krmiv, jehož základem jsou jetelové porosty. Podnik využívá šestihonný osevní postup, ve kterém najdeme kolem 230 hektarů jetele, stejná plocha je oseta podsevy jetele do směsek hrachu s ječmenem, z nichž se vyrábí senáž. Dalších 340 hektarů tvoří kukuřice na siláž, 300 ha ozimá pšenice, 100 a 70 hektarů jarního a ozimého ječmene a sto hektarů řepky. Brambory rostou na 40 – 50 hektarech a pro zlepšení ochrany proti erozi se do osevního postupu zařazuje i kmín.

 

Ještě před několika lety na polích dominovaly jetelotravní směsky. Ale se „spřísněním“ podmínek a doplněním greeningu byly nahrazeny jednodruhovými intenzivními jetelovými porosty s roční periodicitou.

 

Stejně jako v jiných oblastech se na letošním výsledku sklizně podepsalo sucho. Na víceletých pícninách šlo o meziroční propad 30 procent, na loukách byl ještě výraznější, přičemž byly znát lokální rozdíly. Kde alespoň trochu zapršelo ve vhodnou chvíli, tam nedostatek vláhy porostům tolik neublížil.

 

Louky se v této oblasti tradičně sklízejí poměrně brzy, takže na některých stihly narůst i otavy. Veškeré louky se obnovují, přisévají se hybridními travami a jetelovinami, takže si udržují produkční charakter. Většina luk je na hůře přístupných pozemcích nebo v zónách s omezením. Zhruba dvacet procent luk, kde je to možné, se přihnojuje kejdou.

 

Přesné zemědělství

 

Na orné půdě se používají bezorebné technologie zpracování půdy, přičemž všechny pozemky se kypří v různé hloubce podle podmínek. „Máme kamenité půdy, takže orbou bychom pouze vytahovali kameny na povrch. Navíc kypření a různou hloubkou je z hlediska utužení výhodnější, než každoroční orba ve stálé hloubce,“ doplnil ing. Toman. Ke snížení utužení půd přispívá i pásový traktor a nářadí s vyššími pracovními záběry, které snižují množství přejezdů po pozemcích.

 

I společnost ZERAS využívá systémy přesného zemědělství. Na pěti strojích najdeme typické kloboučky pro příjem satelitního signálu a například kukuřice se vysévá variabilně podle výnosového potenciálu půdy. Veškeré zpracování půdy, setí, sečení píce i sklizeň zrnin je řízena pomocí družice, aby se minimalizoval počet přejezdů a zbytečné ztráty paliva, osiva či hnojiv.

 

Při chemické ochraně rostlin jsou využívány kolejové řádky, ale i zde došlo ke změně. Již na jaře se o ochranu plodin postará nový postřikovač se vzduchovou podporou a automatickým ovládáním pracovních sekcí pro další úsporu prostředků na ochranu rostlin.

 

Důležitou roli při práci s půdou hrají organická hnojiva. Stáje produkují dostatečné množství hnoje a kejdy, takže každým rokem se na třetinu výměry orné půdy aplikuje hnůj. Kejda je kromě již zmíněných luk určena pro aplikaci před setím ozimů a kukuřice a pro regenerační přihnojení kukuřice. Pro získání dostatku hnoje je důležitá sláma. Tu v Radostíně nad Oslavou a okolních obcích sklízejí ze všech polí s obilovinami a ještě je potřeba nakupovat od ostatních.

 

Specializace na mléko

 

Ve stájích najdeme zhruba 1580 holštýnských krav s průměrnou užitkovostí  12 tisíc litrů mléka ročně. Dojnice jsou umístěny ve dvou střediscích, v Pavlově a Radostíně. Podnik se specializuje na mléko, takže býčci jsou prodávání ještě jako telata a ve stejném věku se prodává i část jalovic, která neslouží k obnově stáda.

 

V Pavlově najdeme starší rekonstruované stáje  ustájení se stlaným provozem pro polovinu zvířat. V Radostíně je ustájena druhá polovina dojnic v nově postavených dvou halách s kejdovým provozem. Jednak díky novějšímu postavení, ale i obecně levnějšímu provozu kejdového ustájení vychází radostínská stáj lépe jak z hlediska užitkovosti, tak z hlediska provozních nákladů.

 

Možná i to je důvodem další připravované investice. V současné době probíhají jednání s obcí o výstavbě nových budov, kde by se soustředily všechny dojnice. Ovšem stáj v Pavlově neosiří. Využije se jako odchovna mladého dobytka. A v Radostíně vyroste nová kruhová dojírna, stáj pro 500 dojnic s kejdovým hospodářstvím a reprodukční stáj pro 300 krav se stlaným provozem.

 

Vladimír PÍCHA

 

Přílohy
radostin.docx

Vložit komentář ke článku


Partneři Zemědělského svazu ČR: