Řepka není špatná plodina

A hned mě můžete ukamenovat. Takový mám totiž pocit z diskusí, které kolem této plodiny panují. Je skutečně tak špatná, jak se šíří medii? Mám spíš pocit, že za nenávist může to, že je vidět a pak také nejmenovaný politik, který ji stejně jako ostatní zemědělci pěstuje na svých polích, jenže stejně jako ona i on je vidět…

S projektem Zemědělství žije! jezdíme po mnoha akcích, abychom lidem přiblížili zemědělství. Mnoho lidí se nás ptá, kam zmizelo obilí a proč se všude pěstuje jen řepka. Přitom osevní plochy řepky olejky tvoří třetinu ploch osetých obilovinami a v posledních dvaceti letech se její plochy zvýšily jen nepatrně.  Jejím problémem je to, že je vidět. Další věcí je, že mnoho lidí nerozezná řepku od hořčice, která se stále více objevuje na našich polích a to zejména na zelené hnojení.

Často se také diskutuje o jejím nežádoucím vlivu na půdu. Ano skutečně patří mezi plodiny s velkými nároky na živiny. Avšak díky svému mohutnému kořenovému systému je schopna vytáhnout živiny i z větší hloubky. A co hlavně – po sklizni zůstává na poli dostatek kvalitní organické hmoty, s níž se živiny do půdy vrátí.  Proto je také žádoucí v osevním postupu, neboť zanechává půdu úrodnější a následně pěstované obiloviny tak mohou docílit vyššího výnosu, než kdybychom je pěstovali opakovaně.

Řepka nevyhnala z polí ostatní plodiny

Není pravda, že řepka vyhnala z polí ostatní plodiny. Např. pěstování zeleniny je velmi náročné na dostatek vláhy. Tudíž zelenina v měnícím se klimatu bez investic do drahých závlah nemá šanci obstát v pěstování. Řepka má díky svému kořenovému systému výhodu, neboť dokáže přežít i sucho. Lépe je na tom pouze vojtěška, kterou však bohužel s mizícím skotem z naší vlasti vypuzujeme. To by ale bylo téma na jiný článek….

Díky řepce mohou zemědělci investovat do dojného skotu

Velmi mne zaráží argumenty, že zemědělci na řepce vydělávají. Vydělat je přece základem každého podnikání. Což se dá dokola hospodařit se ztrátou? Nikdo nebude dělat práci, za níž nebude ohodnocen a stejně tak je tomu také v zemědělství. Právě díky řepce, o níž je na trhu zájem, díky čemuž je také finančně oceněna, může mnoho zemědělců investovat do dalších odvětví, např. do ztrátového sektoru chovu dojného skotu. To, že se z polí vytrácí např. brambory, je právě důsledek nízkých výkupních cen a dovozu levných dotovaných hlíz ze zahraničí. Za tím nestojí nejmenovaný politik, jak tvrdí jedna z kampaní.

Postřiky na řepkových polích jsou jedovaté. Hloupost!

Rozhodně není pravda, že na pěstování řepky olejky jsou speciální dotace, z nichž by se zemědělci „neprávem obohacovali“. Na pěstování řepky jsou běžné přímé platby, které jsou určeny na všechna obhospodařovávaná pole nikoliv pouze řepce. Naopak stát i EU podporují ozelenění a pěstování bílkovinných plodin, které z našich polí v důsledku poklesu chovaných zvířat mizí.

Bylo by báječné, kdybychom mohli na políčkách pěstovat různorodé plodiny a nepoužívat žádnou chemii. Jenže žijeme v 21. století, kdy počet obyvatel atakuje osmimiliardovou hranici a uživit takovou masu lidí ekologicky je nemyslitelné. A to žijme v Evropě, kde jsou pravidla pro pěstování plodin včetně řepky velmi přísná. Není tedy možné, aby se používaly postřiky s jedovatými a karcinogenními složkami. Důkazem mohou být i stížnosti ekologů, že ve vzorcích odebraných na postříkaných polích po pár hodinách nemohou nic nalézt. Nemohou, neboť účinné látky se rychle rozpadají na neškodné sloučeniny. Musíme si také uvědomit, že řepka se používá jako potravina, tudíž podléhá přísné legislativě s ohledem na bezpečnost potravin. A pak chemicky se ošetřují i ostatní pěstované plodiny.

Řepka nemůže za všechny alergické potíže

Dalším argumentem proti této žluté olejnině je označení řepkového pylu jako agresivní alergen. Vzhledem k tomu, že pylová zrna řepky olejky jsou velká a těžká, jejích přenos na velké vzdálenosti není možný. Proto řepkový pyl nepatří mezi velké alergeny. Potíže alergiků v době kvetení řepky mohou být v mnohem větší míře způsobené travinami a kvetoucími stromy, resp. Kombinací všech jmenovaných vlivů. Čistou alergií pouze na řepkový pyl bez průkazu jiných alergií se běžně nevyskytuje.

Řepka a včely a srnky

Důkazem o obtížném přenosu pylu vzduchem je i velký význam opylování hmyzem, především včelami, které markantně zvyšují výnosy. Proto si také každý zemědělec uvědomuje potřebu nahlásit ošetření porostu v době květu včelařům, jak udává legislativa. Část používaných insekticidů se navíc aplikuje v porostu v době, kdy mimo kvetení, tedy včely v porostu nejsou přítomné. Navíc některé postřiky jsou deklarované jako pro včely neškodné.

A jak je tomu se srnčí zvěří? Desetiletí šlechtění dokázalo výrazně snížit obsah glukosinolátů v rostlinách. Při vyšším příjmu může mít zvěř potíže. Neplatí však, že by díky tomu populace srnčí zvěře vymírala. Stejně jako ve stravě lidí je nezbytná pestrá strava, je i u zvěře důležité, aby i v zimě měli k dispozici pestrou krmnou dávku. Proto je třeba, aby přes zimu myslivci dostatečně přikrmovali zvěř krmivy bohatými na vlákninu.

Opravdu za vše špatné může řepka?

Co se týče produkce oleje pro potravinářské využití, pěstuje se čím dál více řepky olejky právě pro tento účel. Řepkový olej se řadí mezi nejkvalitnější oleje pro toto využití. Navíc se řepka pěstuje také pro výrobu krmiv, která mohou nahradit ve výživě zvířat drahou, především GMO sóju z dovozu. Řepka pěstovaná v ČR, ale i v celé EU, navíc není geneticky modifikovaná.

Mrzí mne, že si někteří lidé nedokáží ověřit informace u odborníků a masivně šíří nepravdy po internetu či dokonce pořádají kampaně na základě neúplných a nepravdivých informací získaných z nerelevantních zdrojů. Zmiňovat v kampani „Pusť nás domů, ...“ kukuřici mi přijde přinejmenším poněkud scestné.

Soňa Jelínková, Zemědělský svaz ČR