Úvodní stránka > Aktuality

Stanovisko KZPS ČR k návrhu vyhlášky o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy a o změně vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu

15.10.2015

V rámci mezirezortního připomínkového řízení jsme obdrželi návrh vyhlášky o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy a o změně vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu.

K uvedenému návrhu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR uplatňuje následující připomínky:

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky /dále jen KZPS ČR/ si k předmětnému návrhu vyžádala prostřednictvím Zemědělského svazu České republiky vyjádření několika významných zemědělských podniků a z těchto důvodů toto stanovisko  KZPS ČR vychází z poznatků reprezentativního vzorku zemědělských podniků hospodařících na zemědělské půdě.

KZPS ČR na základě výše uvedeného poukazuje na nastavené limity obsahů rizikových  látek, kdy je třeba zabránit tomu, aby nové limity byly reálné, tzn. aby nebyly "tvrdší", než je současný stav. Aby zohledňovaly stav současný a postupně docházelo ke zlepšování. Pokud by limity byly pro zemědělské podniky nesplnitelné, mohlo by dojít k tomu, že by naše potraviny mohly být prohlášeny za nepoživatelné. Dále má KZPS ČR výhrady proti tomu, aby tuto problematiku zajišťovala Česká inspekce životního prostředí, neboť jako logičtější se jeví svěření do kompetence ÚKZÚZ, který zajišťuje pravidelné agrochemické zkoušení půd, má metodiku a zkušenosti s odběrem půdních vzorků, má na to vybavení laboratoří a má i zkušený personál. Toto řešení lze považovat za jednodušší, levnější a přesnější.

K příloze č. 1 k návrhu vyhlášky, tabulka 1 Preventivní hodnoty obsahů rizikových prvků po extrakci lučavkou královskou je třeba uvést, že se přitvrdily neúměrně a paušálně na hodnoty vyhlášek, kde se používají jako kritérium vhodnosti aplikace kontaminovaných látek, tj. vyhlášky pro použití kalů ČOV a vyhlášky pro použití sedimentů, kde musí být hodnocení přísnější, aby nedošlo k zavlečení dalších rizik do půdy.  Předkládaná vyhláška je vyhláškou, která má hodnotit půdy jako takové. V ní došlo ke zpřísnění 2 postupy: (1) Kategorie přísnější pro lehké půdy byla rozšířena o půdy s částicemi do 0,01 mm z původního obsahu do 10 % na nový obsah až do 20 % = větší rozloha pro nejpřísnější limity, (2) zpřísnění limitů v kategoriích lehké a běžné půdy. Proto v ní navržené přísné limity uvedou mnohé půdy v ČR jako půdy překračující preventivní hodnotu, aniž by byly kontaminované. Např. časté fluvizemě nesplní preventivní hodnoty obsahu Zn, aniž by byly kontaminovány.

K rizikovým prvkům je přistupováno paušálně, byť některé jsou pro půdu potřebné pro biogenní charakter, jako tomu je právě u mikrobiogenního Zn, podobně Cu a případně Co. Pokud je společenskou objednávkou stanovena větší přísnost, pak by se neměla dotýkat biogenních prvků. Na jedné straně je budeme v půdě limitovat a na straně druhé je však budeme do půdy, rostlin, krmiv a potravin dodávat hnojivy, minerálními doplňky krmiv a stravy za účelem dosažení optimálního výživného stavu organismů, tento postup se nejeví jako racionální.  Rovněž uvedený návrh pro zemědělské půdy u některých ukazatelů převyšuje normativy stanovené a používané pro sady: As = 30, Cr = 100, Hg = 0,6 a Pb = 100 mg/kg sušiny.

Z výše uvedených důvodů KZPS ČR navrhuje minimálně u biogenních prvků kategoricky ponechat limity z původní vyhlášky, tj. Zn = 200 a 130, Cu = 100 a 60 mg/kg sušiny pro běžné a lehké půdy. Případně zvážit ponechání i původního limitu pro Co = 50 a 25 mg/kg sušiny pro běžné a lehké půdy. V případě obsahu As ponechat původní hodnotu 30 mg/kg sušiny pro běžné půdy do té doby, než bude vyhodnocen plošný monitoring geogenně neanomálních půd. Nové kritérium pro vyčlenění lehkých půd s částicemi do 0,01 mm do 20 % se akceptuje.

Další připomínka KZPS ČR vychází z vyjádření zemědělských podniků z Kraje Vysočina, kdy nesouhlasí s možností zákonem uložit změnu kultury na základě domněnky o erozním ohrožení. Maximálně na základě porušování řešeném životním prostředím lze stanovit přísnější a šetrnější způsoby obhospodařování  s případným vyloučením některých plodin. Změnu kultury lze řešit pouze s vlastníkem pozemku a stanovit jeho dlouhodobou ekonomickou újmu. Jedná se o zásah do vlastnických práv občanů. Sledování rizikových látek sledovat v přípravcích určených na ochranu  a hnojení.

Z připomínky zemědělského podniku hospodařícího v  povodí  vodního díla Švihov vyplývá obava z masivního tlaku na zatravňování. Bez souhlasu vlastníka pozemku nelze natrvalo změnit v KN kulturu ani v případě, že se na orné půdě nachází v současnosti  travní porost

K předloženému návrhu lze ještě doplnit,  že by bylo vhodné, aby  všechny "Postupy k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při..." braly v potaz existenci a zachování funkčních již vybudovaných melioračních a zavlažovacích zařízení (viz jako např. v § 3/bod1/e, na str. 2 úplné vyhlášky), aby jejich poškozením nemohlo dojít k poškození půdního fondu. Nad rámec předloženého legislativního návrhu je třeba poukázat na skutečnost, že toto mnohdy neřeší ani zpracovatelé návrhů komplexních pozemkových úprav.

 

Kontaktní osoby:

Dr. Jan Zikeš                           email: zikes@kzps.cz              tel: 222 324 985

JUDr. Stanislav Marchal        email: marchal@zscr.cz        tel: 226 211 034

 

V Praze dne 12. října 2015

Přílohy
sscan-15101506420-0001.jpg
sscan-15101506420-0002.jpg
sscan-15101506420-0003.jpg
sscan-15101506420-0004.jpg
stanovisko-kzps-20939.doc


CZ EN