Perspektivní a moderní zemědělské školství

Zemědělské školství

Perspektivní a moderní zemědělské školství? Sci-fi, nebo blízká budoucnost? Jaká je realita? O tom i o dalších problémech a výzvách spojených se zemědělským školstvím se hovořilo na konferenci, kterou uspořádal Zemědělský svaz ČR ve spolupráci s Výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu PČR a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.

Zahájení se ujal senátor Karel Kratochvíle, předseda Podvýboru pro zemědělství a člen Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu PČR. Své vystoupení zahájil minutou ticha pro zesnulého senátora Hajdu.

„V zemědělství chybí kvalitní kvalifikovaní pracovníci, ty dobré, aby člověk vyvažoval zlatem,“ uvedl senátor na úvod.  „Věřím, že se tato situace brzy zlepší.“

Situace na trhu a ve školách

Je skutečně nezájem o zemědělské obory? Máme dostatek zemědělských škol? A jak je to s počty studentů? Jaké jsou potřeby na trhu práce? Mají zemědělské školy dostatečné zázemí pro přípravu studentů do praxe? Na toto téma hovořil Ing. Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu. „Zemědělské školství si u nás v porovnání s EU vůbec nestojí špatně. Průměrný podíl českých zemědělských studentů se totiž blíží průměru Evropské unie. Počet studentů na SZeŠ sice klesá, a to i přes skutečnost, že se od roku 2015 počet všech studentů odstrčil ode dna. Naproti tomu zemědělské obory na učilištích si vedou velmi dobře. Učí se je totiž přes 10 % žáků. Podíl žáků na všech učilištích se ale prvně dostal pod 30 %,“ uvedl předseda svazu. „Problém s nedostatkem studentů a učňů zemědělských oborů tak není až tak palčivou otázkou. Problém však je v tom, že studenti v oboru nezůstávají a hledají si následně práci v jiných odvětvích,“ upozornil.

V roce 2016 pracovalo v zemědělství 100 tisíc lidí, 53 % z nich je ve věku nad 45 let, 13 % z nich pak dokonce ve věku důchodovém. Ještě horší situace je ve vedoucích pozicích, kde pracuje 70 % lidí ve věku nad 45 let a důchodového věku jich je kolem 20 procent! Zvyšuje se však kvalifikace pracovníků. Odborného vzdělání tak dosahuje celkem 45 % zaměstnanců, přičemž vyššího vzdělání dosahují pracovníci u právnických osob, a to dokonce 60 %.

Z této skutečnosti lze vyčíst, že budoucnost českého zemědělství závisí na nové generaci kvalifikovaných pracovníků. S tím souvisí i očekávaný pokrok v zemědělských technologiích a robotizaci. Jak ale zajistit, aby mladí studenti v oboru setrvali? Lidé k němu musí cítit pozitivní vztah. Je tedy nezbytné informovat veřejnost a zejména děti o prestiži a trendech zemědělské výroby, a to již od útlého věku. Napomoci v tomto ohledu musí nejen zemědělské školy, ale také všechny zemědělské instituce a v neposlední řadě i samotní zemědělci, kteří musí otevřít brány veřejnosti a ukázat realitu moderních technologií, aby prolomili mýty a nevalné povědomí o zemědělské výrobě. V první řadě je tedy propracovaný marketing. Proto také vznikl projekt Zemědělství žije!, jehož náplní je přiblížit zemědělství laické veřejnosti a podnítit zájem o studium, potažmo i o práci v oboru.

Pozitivní vztah

„Nedostatek pracovníků v zemědělství a neochota mladých lidí pracovat by měla vést především střední zemědělské školy ke změně přístupu k této generaci. Je nezbytné jít s dobou a připravit obory tak, aby byly pro mladé atraktivní,“ míní Ing. Pavel Sekáč, náměstek ministra zemědělství ČR. „Zemědělství se ubírá směrem moderních technologií a velkého pokroku. Přesto dnes nenaleznete na vysoké škole studenta, který by dokázal o těchto možnostech rozumně hovořit.“

Otázkou tak zůstává, jakým způsobem zajistit moderní výuku na školách a umožnit studentům získat praxi i v oblastech precizního zemědělství. Právě zemědělské školství se dostává do úzkých vzhledem k nedostatku financí na vybavení škol. Proto vzniklo alespoň několik Center odborného vzdělávání, kde mají studenti více možností. Ostatní školy jsou odkázány na spolupráci s krajem, firmami a zemědělskými podniky. Ne všude však tato spolupráce funguje. Vše je však o lidech a jsou kraje, které naopak dělají mnohem víc, než by měli. Například tradiční zemědělský kraj Vysočina.

„K zemědělství tak musíme podnítit mladé již od útlého věku. Právě skutečnost, že k němu mají vypracovaný vztah, umožní, aby měli o práci v oboru zájem,“ zdůraznil Ing. Sekáč.

„Nedostatek zaměstnanců v zemědělství lze dočasně řešit dovozem levné pracovní síly ze zahraničí, dlouhodobý nedostatek to ale neřeší. Rozvoj moderních technologií a robotizace zemědělství je jedním ze směrů, které mohou s tímto problémem bojovat. I zde je však nezbytné mít na mysli, že moderní techniku musí někdo umět ovládat,“ dodal náměstek. „A to je cesta, jak nalákat do oboru mladou generaci. Musí o tom však vědět.“

Zvýšit atraktivitu oboru

Ředitel odboru středního a vyššího vzdělávání a institucionární výchovy Ing. Bc. Petr Bannert, Ph.D.  tyto informace potvrdil: „V České republice máme 187 středních škol, na nichž jsou zapsány zemědělské obory, 11 z nich je ryze zemědělských. Počet studentů na středních školách začíná narůstat. Tento potenciál je nezbytné využít pro propagaci oboru. Jako vhodný nástroj vidím vysoké uplatnění po studiích. Nezaměstnanost zemědělsky vzdělaných lidí je totiž na úrovni 5 %. Smutné však je, že i přes vysokou poptávku po kvalifikovaných zaměstnancích 68,4 % absolventů pracuje mimo obor!“

Zemědělství má vysoký potenciál pro zlepšení atraktivity. Jedním z velkým plus je vysoká míra uplatnitelnosti po studiích a zároveň i možnost dosáhnout slušného platového ohodnocení, s nímž souvisí i možnost kariérního růstu. Tyto informace je ale nezbytné předat na základní a střední školy v rámci kariérového poradenství a ve své podstatě i rodičům a samotným žákům.

Pak je již na středních školách, aby dokázaly zaujmout a motivovat studenty k následné práci v zemědělském oboru. Proto je vhodné, a dokonce zákonem dané (novela Školního zákona § 57), aby školy v této oblasti spolupracovaly se zemědělskými podniky a firmami, aby poskytli studentům dostatečnou a kvalitní praxi. Za tuto spolupráci pak zaměstnavatelům přísluší daňové úlevy podle zákona č. 586/1992 Sb.

Pro zemědělské školství představuje ještě palčivější otázku, kdo bude odborné předměty vyučovat? Jestliže stárnou pracovníci v zemědělství, v zemědělském školství je tomu také tak. Navíc starší kantoři mají vesměs zaryté systémy a jejich ochota přijmout moderní technologie bývá problematická. Tuto situace lze řešit pouze ve spolupráci s podniky a firmami, kdy se do odborné výuky zapojí servisní technici a pracovníci z praxe. Zákon umožňuje do polovičního úvazku vyučovat i bez pedagogického minima. Další možností je systémová podpora učitelů a možnost vzdělávání pedagogů v rámci odborných kurzů v centrech odborné přípravy.

Zkušenosti z praxe

Odpolední blok již patřil zástupcům odborných škol a krajům. Jako první vystoupila Ing. Jana Fialová, radní pro oblast školství, mládeže a sportu Kraje Vysočina, která ve své prezentaci ukázala, že pokud se chce, tak lze dělat něco navíc, co má smysl. Kraj Vysočina totiž vyhlásil loňský rok jako rok zemědělství a veškeré své aktivity zaměřil na toto téma.

„Pro žáky základních škol jsme připravili soutěž o zemědělství, ale také návštěvy v zemědělských podnicích a podpořili jsme i tvořivou soutěž se zajímavou stavebnicí, z níž děti stavěly farmy. Pro střední školy se po dlouhých jednáních podařilo získat skutečně moderní „stavebnici“ a studenti si tak mohli postavit vlastní traktory. Kromě toho pořádáme v kraji traktoriády a dny brambor, které jsou vhodnou praktickou ukázkou, jak podpořit obor. Do budoucna bychom byli velmi rádi, kdyby se nám podařilo najít vhodné partnery z řad zemědělských podniků, kteří by se zapojili ve spolupráci s námi do propagace oboru,“ vyzvala zemědělce radní Fialová.

Výhodou Kraje Vysočina je nejen tradiční zemědělská oblast, ale i skutečnost, že jedno z Center zemědělského vzdělávání je právě v Humpolci na České zemědělské akademii a školním statku. Kraj díky spolupráci může pořádat mnoho zajímavých akcí jako je i Zlatá podkova či Den s Krajem Vysočina, na němž se zemědělství hojně propaguje.

První soukromá zemědělská škola vznikla na Vysočině v loňském roce z vlastní iniciativy zemědělské společnosti Agro 2000 s.r.o. Výhodou takové školy je velmi úzká spolupráce studentů se zemědělským podnikem, z něhož pochází i vyučující odborných předmětů. Studenti mají možnost čerpat ze stipendijního programu a zároveň mají předem zajištěnou následnou práci. Agro školu představila její ředitelka Ing. Eva Novotná.

Střední zemědělskou školu představil i Ing. Stanislav Valášek, ředitel SZeŠ a VOŠ Chrudim. „Pro veřejnost pořádáme dny otevřených dveří, pro základní školy zemědělské olympiády, účastníme se tradičních Technohrátek a dalších akcí,“ říká ředitel. Co se týče vlastních studentů, mají možnost účastnit se exkurzí, praxí, přednášek a pro výuku mají možnost zapůjčit si moderní techniku od partnerů. To je velká šance, jak naučit studenty praktickým dovednostem a zároveň jít s dobou.

Trendy se nevyhýbají ani chrudimské zemědělce. Ještě před pár lety byl obrovský zájem o ekoobory, dnes dávají děti přednost klasice. Uplatnění z alternativních oborů totiž je obtížné, zatímco o zootechniky a agronomy je poptávka veliká.

A jak čelit problémům, které v oboru panují? „Výuku se snažíme zkvalitnit školením učitelů a zapojením sociálních partnerů do výuky. Teoretické poznatky vyučujících obohacujeme o informace z praxe i vědy a výzkumu. Pro praktickou výuku rekonstruujeme školní statek na vzdělávací centrum a snažíme se v maximální míře vybavit o moderní techniku a učební pomůcky. Podařilo se nám také pořídit díky Pardubickému kraji mikrobus na dovoz studentů na praxe. Vše se snažíme konzultovat s odborníky, proto jsme zřídili poradní sbor ředitele,“ uvedl na závěr Ing. Valášek.

Ministerstvo zemědělství v loňském roce připravilo zajímavé šetření, jehož výstupem je jednotná marketingová strategie propagace středního zemědělského školství, kterou zpracovala společnost Než zazvoní, s. r. o. Její výstupy prezentoval Ing. Mgr. Petr Soukeník. Ze šetření vyplynulo, že žáci vnímají práci v zemědělství jako neperspektivní, špinavou a málo placenou. Tuto pozici ovlivňuje i skutečnost, že ani vyučující na středních zemědělských školách nejsou vůči oboru loajální a nedostatečně pozitivně nemotivují k práci v zemědělství. Strašákem pro studium zemědělských oborů je také maturita z matematiky, kolem níž se v sále strhla velká diskuse. Naprostá většina zástupců středních zemědělských škol s ní nesouhlasí a vnímá jako velkou zátěž pro získávání kvalitních studentů a následně i pracovníků v zemědělství, naproti třeba zdravotnickým oborům, které dostaly výjimku.

„Pro výběr studia je třeba mít pozitivní motivaci a tou nejlepší motivací je mít kladný vztah. Nabízené obory musí být atraktivní a mít vypovídající název. Pro zemědělství se musí vybudovat lepší jméno, děti jej často odmítají z obavy, že budou terčem posměchu mezi spolužáky,“ jmenovali Ing. Soukeník. „Na druhou stranu jako motivace slouží uplatnitelnost po škole, či snadnost příjímacích zkoušek.“

Obohatit praxi nejen dětí, ale i studentů se snaží také na Českém vysokém učení technickém v Praze. Igor Červený v diskusi představil zajímavou koncepci moderní výuky, která má napomoci zkvalitnění výuky přírodních věd. „Většině studentů chybí jak všeobecné znalosti, tak i logické myšlení. A právě podpořit rozvoj myšlení je klíčovým pro využití této koncepce. Do výuky je proto vhodné zapojit jak mechatronické stavebnice, tak i interaktivní materiály, informační technologie s odkazem na kybernetickou bezpečnost,“ poukázal na možnost. „Důležité je i samotné vzdělávání pedagogických pracovníků a podpora motivace.“

Do diskuse se zapojil také bývalý ministr zemědělství a současný poslanec Ing. Marian Jurečka, který se během své práce velmi výrazně zasadil o propagaci oboru. „Prezentace zemědělství na venek musí být pozitivní. Zemědělci sami musí zmiňovat světlé stránky své práce, a ne si stále na něco stěžovat. Tím pomohou zajistit oboru prestiž. Také by měli otevírat brány veřejnosti, aby se veřejnost o práci zemědělců dozvěděla víc na vlastní oči,“ říká Marian Jurečka.

„Aby studenti zemědělských škol zůstávali v oboru, je nezbytné zajistit kvalitní vzdělávání se vším všudy. Půlúvazky pro vyučující z praxe stejně jako zapůjčení moderní techniky pro výuku představuje vhodnou cestou, jak podpořit kvalitní výuku. Do podpory by se měly zapojit i kraje,“ míní exministr, který je zároveň velkým kritikem maturity z matematiky pro zemědělské školy.

Na záznam všech vystoupení se můžete podívat zde.